Historicky největší jamboree v USA: Co přivezli Češi?
Skauti z celého světa se sjeli na do USA své 24. jamboree. Mezi nimi i historicky nejpočetnější česká výprava, která za oceánem připomíná hrdinské příběhy českých skautů.
Skautské jamboree neboli slavnostní setkání se koná obvykle jednou za čtyři roky už od roku 1920. To letošní organizují společně Mexiko, Kanada a Spojené státy americké, odstartovalo v pondělí 22. července a potrvá až do tohoto pátku. Je vůbec největší v historii, celkem se na něm sejde 45 tisíc členů hnutí. Historicky největší je i česká výprava, která má 494 členů.
A s čím do Západní Virginie odjeli?„Pod mottem Unbreakable (Nezlomný) budou vyprávět příběh českého skautingu, který se nepodařilo zlomit nacistům ani komunistům a nyní zažívá zlaté časy,“ uvedla mluvčí Junáka Barbora Trojak. Na setkání zamířilo celkem devět »jamoddílů« a každý z nich si za svého patrona zvolil hrdinu z minulosti. Jimi inspirované jsou i aktivity, které připravili pro ostatní účastníky. „Vyzkouší si například vysílání morseovou abecedou ve vězení,“ doplnila Trojak. Zde jsou příběhy některých z nich.
Dagmar Skálová (†89): Statečně bránila mladé hochy
Skautská vedoucí s přezdívkou Rakša se roku 1949 zapojila do protikomunistického odboje. Major ve výslužbě Květoslav Prokeš (†52) organizoval převrat, kde měli skauti fungovat jako spojky a zajišťovat zásobování a lékařské ošetření. Jenže všechny účastníky pozatýkala tajná policie. Prokeš a další organizátoři dostali provaz. „Dagmar Skálová zachránila svými výpověďmi, tváří v tvář sadistickým vyšetřovatelům Státní bezpečnosti, většinu skautů, kteří byli do přípravy povstání zapojeni,“ uvedl historik Jiří Padevět. Skálová předpokládala, že jako ženu ji komunisté nepopraví, a tak tvrdila, že mladí skauti o puči nevěděli a domnívali se, že jde o hru. Zadržení se na jednotné verzi ve vězení tajně domlouvali i třeba morseovkou.
Doživotí
Z 23 obžalovaných skautů bylo i díky jejím výpovědím odsouzeno pouze devět. Sama ovšem za velezradu dostala doživotí. Vysoký trest dostal i další oddílový vedoucí Jiří Navrátil (†93) či manžel Skálové. Odvaha jí nechyběla ani po letech strávených ve vězení. Když se v roce 1956 předseda vlády Viliam Široký nechal slyšet, že v Československu političtí vězni nejsou, spolu s jedenácti dalšími vězenkyněmi sepsala dopisy pro generálního tajemníka OSN. Režim se jí odměnil další represí, amnestie na počátku 60. let ji minula. Propuštěna byla až na amnestii roku 1965, po dlouhých 16 letech.
Eduard Marek (102): Nacisitický i komunistický kriminál
Nacisitickým i komunistickým vězením si prošel i nejstarší žijící český skaut Eduard Marek. Rodák ze Žižkova, kterému skauti přezdívali Hroznýš. Vojnu sloužil u prvního leteckého pluku Tomáše G. Masaryka, zažil jak mobilizaci, tak vyklizení pozic, které vojáci opouštěli jen velmi neradi. Za války pomáhal židovským přátelům se vším, co kvůli rostoucím perzekucím nemohli sami vyřídit. Za to byl roku 1942 zatčen a odsouzen na tři měsíce vězení. „Bylo to na začátku války, Němci vítězili na všech frontách a nebyli ještě tak divocí,“ vzpomínal.
Uranové doly
Po válce se zapojil do odbojové skupiny. „Založili jsme buňku DEB, jako dr. Edvard Beneš. A byli jsme napojeni na skupinu v Mostě, která převáděla lidi za hranice,“ vyprávěl Marek. Buňku však brzy objevila StB. Eduardu Markovi hrozilo až doživotí, nakonec byl odsouzen na deset let vězení. Na Jáchymovsku v táboře Mariánská musel pracovat i na obávané třídírně rudy. Na podmínku byl propuštěn po sedmi letech. Pak pracoval jako zedník, celý život ale miloval práci s dětmi. „Hlavně s těmi mladšími do dvanácti let. Ty jsou upřímné, co si myslí, to řeknou!“ vysvětloval. Zažil krátkou obnovu skauta v roce 1968 i tu konečnou po roce 1989. „Vždycky nás na pár let povolili, a pak na dvacet let zakázali,“ shrnul osudy organizace za komunismu
Rudolf Plajner (†86): Válka a pražské jaro
Jeden z nejvýznamnější představitelů českého skautu do organizace vstoupil roku 1916 v družině básníka Jiřího Wolkera (†23). Oba byli rodáci z Prostějova. Účastnili se táborů, které na Lipnici vedl zakladatel českého skautu Antonín Benjamin Svojsík. Za záchranu tří dětí z rozbouřené řeky dostal od prezidenta Masaryka darem stříbrné hodinky.
Rušení a obnovy
Těžkou roli Plajner neboli Táta, získal v roce 1939, kdy se stal náčelníkem Junáka. Spolu se zástupci Sokola, červeného kříže a Klubem turistů uzavřel tajnou dohodu o převzetí a ochraně skautských oddílů v případě zrušení Junáka. I přes různé Plajnerovy ústupky nacistům (prý ke čtení doporučoval příručky hitlerjugend) k tomu došlo v listopadu 1940. Plajner sám byl nejprve na tři dny internován, později na několik měsíců zatčen. Po válce si neoddychl na dlouho, v roce 1948 připustil sloučení Junáka se Svazem československé mládeže, čímž zanikl. Znovu byl obnoven roku 1968 a ikonou tohoto období se stal právě Plajner. Po nástupu normalizace udělal nové garnituře mnoho ústupků, dalšímu zániku Junáka ale stejně nezabránil.
Sepsal historii
Po roce 1970 se tak zaměřil alespoň na sepsání historie českého skauta, sepsal a samizdatově vydal celkem 14 knih a shromáždil množství vzpomínek, dokumentů a artefaktů. Ty dodnes tvoří jednu ze stěžejních částí Skautského archivu, knihovny a muzea. Jejich vzniku a posledního obnovení Junáka se však již nedožil, zemřel v roce 1987. Ač je za kompromisy, které dělal jak v době druhé světové války, tak za komunismu některými kritizován, je to zároveň poslední velká a široce respektovaná postava Junáka.
Forman, Havel a další
Mezi další patrony patří třeba první český prezident Václav Havel či režisér Miloš Forman. Dále skauti představí příběh Josefa Přibyla, který zemřel během pražského povstání, nebo Lubora Šušlíka, který byl členem jak protinacistického, tak protikomunistického odboje.
Víte, že...
...skauti letos slaví 30 let od poslední obnovy činnosti? V naší historii je to nejdelší období nepřetržitého fungování organizace.
