Jak slavili svátky jara naši předkové? Zapomenuté Velikonoce: 200 let staré tradice připomíná přerovský skanzen
4 fotografie
Svátky jara jsou tady! Jak vypadaly před více než 200 lety? Velikonoce tak, jak je oslavovali naši předkové v 18. století, přibližuje Národopisné muzeum v Přerově nad Labem na Nymburku. Udělejte si o prodlouženém víkendu rodinný výlet a přijeďte nasát nefalšovanou velikonoční atmosféru do slavnostně vyzdobených chalup zdejšího skanzenu.
Pro většinu Čechů jsou Velikonoce zejména symbolem jara, pomlázky, barevných vajíček a několika dnů volna. Pro křesťany jde ale zároveň o nejvýznamnější křesťanský svátek, který v sobě spojuje mystérium života a smrti – ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Zatímco dnes jsou pomlázky a kraslice hrající všemi barvami k vidění doslova na každém rohu a vykukují na nás ze všech obchodů, v dobách dávno minulých se oslava Velikonoc soustřeďovala především do tehdejších potemnělých příbytků, kde se mnohdy v jedné světnici s malými okny tísnily celé generace. I tak si naši předci dokázali svátky jara užívat se vším všudy. To všechno ve skanzenu v Přerově nad Labem uvidíte.
Dnes
Bílá sobota Den příprav na Boží hod Velikonoční. V rodinách se vařilo a peklo, jíst bylo dovoleno, ale jen skromně. Hlavním pokrmem by měla být velikonoční nádivka a na stole by neměl chybět mazanec.
Zítra
Boží hod VelikonočníNeděle byla dnem velkého hodování, připravovaly se masité pokrmy, hlavně z jehněčího nebo kůzlečího, drůbeže či z vepřového. Hostina začínala masovým vývarem, pokračovala hlavním pokrmem, pečeného beránka v 19. století nahradil ten sladký, jak ho známe dnes.
Pozítří
Velikonoční pondělíNejde již o církevní svátek, ale pozůstatek dávných předkřesťanských zvyků. Chodili koledníci a připravovala se hlavně jídla z vajec, pekla se druhá várka velikonoční nádivky. Oblíbené byly i různé pomazánky.
Vznikl v 19. století
Skanzen v Přerově nad Labem patří k nejstarším regionálním muzeím v přírodě v Evropě. Jeho počátky sahají až do roku 1895, kdy bylo v upravené bývalé kovárně a rychtě, nazývané pak »staročeská chalupa«, zřízeno regionální národopisné muzeum. Jeho novodobá historie jako záchranného skanzenu lidové architektury středního Polabí, byla započata v roce 1967.
Devět chalup a čtyři stodoly
V současné době muzeum v přírodě tvoří na ploše dva hektary téměř čtyřicet objektů lidové architektury, a to devět chalup, sedm špýcharů, čtyři stodoly, kaplička a další drobná lidová architektura. Zařízené interiéry chalup jsou doplněny figurínami a popisují život na polabské vesnici od poloviny 18. století do poloviny 20. století. + foto chalupy
A co koleda...Hody, hody do Provody
Velikonoční koledu Hody, hody, doprovody, zná od dětství snad úplně každý. Co ale znamená? Hody, hody odkazují na Boží hod velikonoční (velikonoční neděle). A do provody? Velikonoce se původně slavily osm dní, od velikonoční neděle do následující Provodní neděle. Tento zvyk se udržel do roku 1094, kdy synoda v Kostnici zkrátila počet velikonočních svátků na tři dny. Začátek koledy tedy pojmenovává původní osmidenní velikonoční hody trvající do Provodní neděle. Měli bychom proto psát »do provody«, případně »do Provody«.
Jaro na vsi
Kde: Polabské národopisné muzeum Přerov nad Labem
Kdy? úterý – neděle 9.00 až 17.00 hod., na Velikonoční pondělí je otevřeno! Do 28. dubna.
Za kolik? 100 Kč, děti a senioři 50 Kč, rodinné (2+2 až 3) 270 Kč, pes 20 Kč
Víte, že...
...velikonoční zvyky a tradice se lišily vesnici od vesnice a dřív probíhaly během velikonoční ho období, které trvalo šest neděl? Jejich úkolem bylo zbavit se všeho starého, očistit domácnost i tělo od chorob, připravit se na znovuzrození přírody.
Celý článek najdete v tištěné verzi Aha!
4 fotografie
