Češi milují léky! Jaké kombinace škodí a co už nezabírá? | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

úterý 19. března 2024

Svátek slaví Josef, zítra Světlana

Češi milují léky! Jaké kombinace škodí a co už nezabírá?

Češi užívají stále více léků
Češi užívají stále více léků  (Profimedia)

Bojují proti nemocem, ulevují od nepříjemných příznaků, dokážou zachránit lidské životy. Pomáhají, přesto je nutné k nim přistupovat i jako k látkám, které mohou v nesprávném množství i fatálně uškodit. Užívají Češi více léků, než by měli, a hazardují tak se svým zdravím? Jaké dávky jsou pro náš organismus nebezpečné? A mají vitaminy opravdu takové účinky, jaké proklamují farmaceutické firmy? Odpovědi na tyto otázky jsme hledali s Janem Švihovcem, profesorem Farmakologického ústavu 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Které volně prodejné léky patří v České republice k těm nejužívanějším?

„Nejpočetnější skupinou jsou v tomto ohledu analgetika, tedy léky proti bolesti. Potom bych uvedl expektorancia a mukolytika, což jsou léčiva, která se používají při běžných chřipkových projevech, zejména k utlumení kašle, nebo naopak k odkašlávání. A pak je tam velká i skupina léků na drobné zažívací obtíže, například pálení žáhy. Pro mě velmi překvapivě nejsou v tomto výčtu tak hojně zastoupeny přípravky na podporu usínání, u těch jsem čekal větší číslo.“

Zastavme se u analgetik. Proč jsou zrovna ona tou nejpočetnější skupinou?

„Souvisí to s populací a kulturou, do které vstupujeme. Pacienti se rádi zbaví bolesti namísto toho, aby zavčasu řešili její příčinu.“

Takže se dá říct, že spotřeba těchto léčiv stále stoupá?

„Ano, zvyšuje se.“

Může dlouhodobé užívání analgetik způsobovat nějaké problémy?

„Samozřejmě. Léky s obsahem kyseliny acetylsalicylové při dlouhodobém podávání způsobují žaludeční obtíže, mnohdy i vředy. Vysoké dávky mohou poškodit žaludeční sliznici, a hrozí dokonce i perforace žaludku. To znamená, že pokud se nezastaví přísun toho léčiva, tak dochází k náhlé příhodě břišní, což už je docela závažný stav.“

Podobné účinky má i ibuprofen...

„To máte pravdu. Ale nutno podotknout, že to riziko poškození žaludku je u ibuprofenu o něco nižší. U všech léků velmi záleží na dávce a délce podávání. Pochopitelně s vyššími dávkami se riziko nežádoucích účinků zvyšuje. Proto by měl množství při dlouhodobém užívání vždy indikovat lékař.“

Pak tu máme paracetamol, který se často doporučuje pacientům, jimž ibuprofen nebo kyselina acetylsalicylová nedělají dobře. Znamená to, že riziko nežádoucích účinků, o kterých mluvíte, je v tomto případě nižší?

„Paracetamol patří do úplně jiné skupiny léčiv. Působí pouze proti horečce a bolesti, protizánětlivé účinky, které jsou u těch předchozích dvou skupin výrazné, jsou v případě paracetamolu jen minimální. Čili on nezpůsobuje zažívací obtíže, zato může vyvolat závažné jaterní poškození. Dokonce známe poměrně přesně limit, při kterém se tak děje. Je to zhruba 
12 – 15 gramů za den.“

Objevuje se tato komplikace často?

„Jsou popisovány případy, kdy pacient není spokojený s odstraněním bolesti, tak si zvyšuje dávku a de facto se otráví. Takže ano, děje se to.“

Když už mluvíte o těch účincích na játra – jak se stavíte k tomu, že lidé pomocí analgetik »přebíjejí« následky kocoviny?

„Řeknu vám to takhle: já bych si analgetika na kocovinu rozhodně nevzal. Už jenom z toho důvodu, že sama o sobě negativně působí na žaludeční sliznici, a pokud máte po prohýřené noci rozbouřený žaludek, mohlo by ho to rozdráždit ještě víc. Teď jsou ale k dispozici léky na kocovinu s antacidním účinkem, to znamená, že potlačují žaludeční kyselost. Pokud někdo opravdu má tu potřebu, měl by sáhnout spíše po těchto přípravcích.“ ¨

Analgetika známe už řadu let. Podařilo se za tu dobu nějakým způsobem zmírnit riziko nežádoucích účinků?

„Ne. Každý lék má nežádoucí účinky, každý lék současně pomáhá a poškozuje. Ne u všech pacientů se nežádoucí účinky vyvinou, ale to riziko tady prostě je. Proto bychom k užívání léků měli přistupovat co možná nejzodpovědněji.“

V jaké chvíli by si tedy podle vás měl pacient vzít prášek proti bolesti?

„To je základní otázka samoléčení. Já zastávám stanovisko, že analgetika si lze vzít na ty krátkodobé bolesti, jako je například bolest zubů po zákroku či náhlá bolest hlavy, případně na léčbu obtíží spojených s nachlazením, chřipkovým onemocněním a podobně. Pokud ale obtíže přetrvávají déle než tři dny, je namístě navštívit lékaře.“

Takže správně bychom je měli užívat jen tehdy, pokud si jsme jisti svou diagnózou?

„Podívejte, pokud upadnete na schodech a bolí vás kotník, pravděpodobně si vezmete analgetikum. Ale současně by vás měl vidět i lékař, aby zjistil, jestli ten kotník není zlomený. Takže asi taková je to filozofie...“

Dá se na lécích proti bolesti vypěstovat závislost?

„Závislost v tom pravém slova smyslu ne. Ale je tam jiná záležitost, a to, že si pacienti zvyknou analgetikum brát, i když už je příčina bolesti pryč. Ze strachu, aby se zase neobjevila.“

A pokud je pacient bere zbytečně, hrozí, že mu nebudou zabírat, až je bude skutečně potřebovat?

„U některých léků se to, co popisujete, skutečně děje, ale v případě analgetik je riziko minimální.“

Ale třeba u antibiotik tohle představuje velký problém, ne?

„Tam je to úplně o něčem jiném. To už ale musíme opustit prostředí volně prodejných léků, protože antibiotika zaplaťpánbůh volně prodejná nejsou a já doufám, že ani nikdy nebudou.“

Proč doufáte?

„Jakékoli uvolnění léku do volného prodeje podle mě vede k jeho nadužívání. A v případě antibiotik s tímto problémem bojujeme, ačkoli ani nejsou volně prodejná.“

V tom případě jde ale zodpovědnost spíš na vrub lékařů, nikoli pacientů.

„Ne tak docela. Jedna věc je, že někteří lékaři předepisují antibiotika i na virová onemocnění, přitom ona účinkují pouze na bakteriální choroby. Na druhou stranu, pokud lékař indikuje léčbu antibiotiky a předepíše pacientovi délku a způsob dávkování, tak se téměř v padesáti procentech případů stává, že nemocný po dvou až třech dnech, kdy se mu uleví, přestane léky brát nebo si dávkování nějak upraví. A to je obrovské nebezpečí, s nímž nyní bojuje celá Evropa.“

Co se potom stane?

„Selektují se jednotlivé mikrobiální kmeny, které se stanou vůči antibiotikůmodolnější, rezistentní. V dnešní době má kvůli tomu řada antibiotik sníženou účinnost.“ 

Takže antibiotika přestávají na některé nemoci působit.

„Laicky řečeno ano.“

Dá se s tímto problémem nějak bojovat?

„To si může každý odvodit z toho, co jsem řekl. Základem je zodpovědný přístup lékaře, který skutečně předepíše antibiotika cíleně, nikoli jen odhadem. A potom zodpovědný přístup pacienta, který bude dodržovat dávkování. Pokud bych to měl shrnout, tak si musíme všechna antibiotika chránit a k jejich užívání přistupovat nesmírně, ale nesmírně racionálně.“

Řada pacientů podporuje předepsanou léčbu volně prodejnými vitaminovými přípravky. Jsou účinné, nebo je to spíš takové »přání otcem myšlenky«?

„Já jsem v tomto velmi zaujatý a domnívám se, že pro běžnou populaci, která má normální příjem potravy, jsou vitaminové směsi naprosto zbytečné. Neplatí to pro určité skupiny pacientů, například seniory, kterým hrozí osteoporóza, nebo u nastávajících maminek. Ale pro člověka, který se dobře stravuje, to, myslím, smysl nemá.“

Celý článek najdete v tištěné verzi Aha!

Přečtěte si

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.