Jaro, jak ho neznáme: Příchod jarního času je současně i návratem do života
Období vysychajících mezí, rašící trávy a příchodu prvních mláďat na svět přikládali lidé od nepaměti mimořádný význam. Jaro vždycky znamenalo novou naději a do dnešních dnů s ním spojujeme spoustu očekávání. I přesto, že o tomto ročním období nevíme zdaleka všechno.
Říká se, že astronomové starých Egypťanů jako první vypočítali délku kalendářního roku – 365 dní, pět hodin a 49 minut. Jarní rovnodennost (den i noc trvají dvanáct hodin), neboli počátek jara a doba, kdy je Slunce nad rovníkem a jeho paprsky na něj kolmo dopadají, se tedy každým rokem o oněch 5 hodin a 49 minut opožďuje. Znamená to změnu »odstartování« jara i proto, že postavení Slunce nad rovníkem se mění v přestupném roce. Jaro tedy nemusí začít 21. března. Letos přišlo 20. března a to vydrží až do roku 2047, kdy začne ještě o den dříve 19. března.
Skok do léta
Vědci už dnes mají za prokázané, že kvůli klimatickým změnám dochází k postupnému oteplování celé naší planety. Jaro přichází dřív a někdy se může zdát, že ze zimy celá příroda »přeskočí« rovnou do léta. Proto se celá řada rostlin, včetně obilovin nebo ovocných stromů, probouzí k životu dřív. Opakovaně se to vymstilo při tradičním vpádu chladného vzduchu koncem dubna a počátkem května – na tři zmrzlé muže, Pankráce, Serváce a Bonifáce. Mráz tehdy může napáchat značné škody na úrodě.
Extrémy
*20. březen občas patří mezi nejchladnější dny roku. Roku 2006 meteorologové naměřili na Jezerní slati poblíž Kvildy –20,9 stupňů Celsia.
*V roce 1955 v Desné to bylo –16,4 stupňů a v Lenoře roku 1984 rovněž tolik.
*Neuvěřitelné teplo bylo v první jarní den zaznamenáno v Pohořelicích a v Lednici roku 1990 – celých 22 stupňů.
Symboly jara
Vajíčko – odjakživa je chápáno jako znak plodnosti, úrody, života a zrození. Skořápka symbolizuje bezpečí.
Beránek – jehňata se na jaře rodí jako jedny z prvních mláďat. Pokrm z nich byl chápán jako očistný. Chudina se musela spokojit s těstovou napodobeninou beránka.
Osení – mladé výhonky obilí kdysi pěstovaly hospodyně v každé kuchyni v květináči. Podle toho, jak rychle zrna vyrašila, jak bylo osení silné a zdravé, se odhadoval průběh roku a úroda.
Pomlázka a koledování
O vzniku slovanské tradice šlehání nebo mrskání žen a dívek o Velikonocích se dodnes vedou spory. Svazek proutí – pomlázka a práskání s ní má připomínat hřmění vyhánějící zlé duchy. Pomlázka (tj. vyšlehání) také znamená »pomlazení« žen a prý znázorňuje oplodnění. Pruty znázorňují mužnost, darovaná vejce pak ženskou plodnost.
Oslavy jara ve světě
*Na Filipínách se hříšníci snaží očistit tak, že se nechají na několik minut přibít na kříž. Děje se tak každoročně na Veliký pátek a dobrovolníci, pociťující potřebu smýt své hříchy, si tak připomínají oběť Ježíše Krista.
*V Maďarsku polévají muži ženy vodou, mnohdy smíchanou s vínem nebo parfémy. Prý kvůli jejich plodnosti.
*V Řecku se svátky jara nesou ve znamení vajíčkových bitev. Sejde se celá, mnohdy hodně rozvětvená rodina, a její členové po sobě házejí syrová vejce. Kdo má nejvíc zásahů, vyhrává.
Jarní přísloví a pranostiky
• Čím později vykvete trnka, tím méně bude obilí.
• Kolik je v březnu mlh, tolik je v květnu mrazů.
• Jasný hrom na jaře osvobozuje od zimní zahálky.
• Vlaštovky sebou přinášejí první bouřky.
• Čím dřív vylezou hadi a ještěrky, tím teplejší bude léto.
• První hrom ubírá fialkám na vůni.
• Jaro je všem otec i máti – hladí a káže pracovati.
• Málo trávy na louce, málo peněz v tobolce.
• Časné jaro - mnoho vody, jarní deště – mnoho škody.
• Mnoho bodláčí na jaře věští pěkný podzim.
• Kdo na jaře sníh zaorá, jakoby pohnojil.
• Omrznou-li kopřivy, omrznou i brambory.
