Švehlův památník u Ždánic na Kolínsku aneb Stonehenge po česku
10 fotografií
Měl to být symbol nesmrtelnosti jednoho z nejvýraznějších politiků první republiky. Památník agrárníka Antonína Švehly (†60) u Ždánic na Kolínsku, který svým tvarem připomíná kultovní místo v jižní Anglii Stonehenge, se mění ve spanilou ruinu. Ze stavitelského unikátu se stala přítěž pro obec. Ta do něj musí sypat peníze, aby nespadl někomu na hlavu.
Výstavbu monumentu ze železobetonu a žernovské žuly financovala z darů svých členů Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu neboli agrárníků. Odhalen byl v roce 1936 s velkou slávou.
Rozpadá se
„Na kopci Panák byl vybudován monumentální památník Antonína Švehly. Byl vytvořen dobrovolnou prací a vysokými peněžními příspěvky. K tomuto účelu byla urychleně vyválcována státní silnice Černokostelecká z Malotic do Olešky a okresní silnice z Kouřimi až do Lhotek. Odhalení bylo velmi slavnostní,“ stojí v kronice. Jenže někdejší »svatostánek« agrárníků rozežral čas a různé režimy. Zídky se rozpadají a místo Švehlovy bronzové busty je pamětní deska obětí nacistické okupace.
Musejí platit
Protože památník není kulturní památkou, nikdo nedá obci na jeho údržbu ani korunu. A to přesto, že pozemky pod ním už patří díky obci státu. „Jestli chceme, aby místo, kam se jezdí dívat lidé ze širokého okolí, k něčemu vypadalo, musíme se postarat sami. Stojí nás to desítky tisíc ročně,“ posteskl si starosta Ždánic Josef Krupička (62, STAN) .„Navíc si ale čtyřikrát ročně musíme najímat firmu, která tam prořezává stromy a křoví. Za to platíme přibližně 50 tisíc,“ dodal.
Co dotace?
Ždánice mají roční rozpočet zhruba 4 miliony. Starostova slova potvrzuje mluvčí rezortu kultury Simona Cigánková. „Ministerstvo kultury může ze svých dotačních titulů přispět pouze na opravy kulturních památek,“ uvedla. Jestli je v plánu památník za kulturní památku v budoucnu prohlásit, mluvčí nechtěla komentovat.
Kdo byl Antonín Švehla
Hostivařský rodák Antonín Švehla patřil mezi „muže 28. října“, kteří v roce 1918 zajistili chod nově vzniklého státu. Dvakrát byl ministerským předsedou Československa a také 1. ministrem vnitra. V čele agrární strany si vybudoval kult osobnosti, který se nejvíce projevil po jeho smrti. Když totiž v roce 1933 zemřel, trvalo agrárníkům 2 roky, než do svého vedení zvolili pozdějšího protektorátního premiéra Rudolfa Berana (†66).
Mimořádný nález archeologů na severu Čech: Našli hroby pravěkých lučištníků
Celý článek10 fotografií
