Odborníci ústeckého muzea na ně narazili na zhruba dvoukilometrové ploše, kde má v budoucnu vyrůst nová skladovací hala. Většina nalezených sídlištních objektů, kůlových, zásobních, odpadních a těžebních jam, patří do kultury nálevkovitých pohárů z doby zhruba 3800 až 3350 let před Kristem.
V jedné z jam tam byly navíc objeveny keramické nádoby poskládané dnem vzhůru. „Jde zřejmě o jedno z dosud největších sídlišť kultury nálevkovitých pohárů v severozápadních Čechách,“ uvedl archeolog Luboš Rypka, který výzkum vede.
Keramické milodary
Za nejvýznamnější ale považují archeologové objev kostrového pohřebiště kultury se zvoncovitými poháry datované do doby 2500 až 2300 před Kristem. Zatím mají zdokumentováno 13 hrobů s keramickými milodary v podobě mís a džbánků. Ve dvou z nich se našla i výjimečná lukostřelecká výbava.
Na levém boku s hroty šípů
V prvním z hrobů byla kostra muže ve skrčené poloze na levém boku, což je pro období pravěku typické. Za jeho zády byla mísa, dva džbánky a tři pazourkové hroty šípů a jeden větší pazourkový hrot oštěpu. Na levém zápěstí měl kamennou nátepní destičku, která chránila jeho ruku před úderem tětivy. Ve druhém mužském hrobě bylo kromě mísy nalezeno devět pazourkových hrotů šípů, které byly zřejmě původně poskládány v toulci. Zemřelý měl na hrudi dva zdobené kostěné lukovité závěsky. „Jsou to výjimečné nálezy,“ potvrdila kurátorka archeologické sbírky muzea Eliška Wiesnerová.
4 fotografie
