Nález je unikátní tím, že kostry nebyly uloženy na pohřebišti, ale v jakýchsi spižírnách. „Odkrýváme zde sídliště z doby bronzové, což je asi 1600 let před naším letopočtem. Zatím jsme odkryli sedm desítek jam, které sloužily jako zásobárna obilí, ovoce a zeleniny či masa,“ popsal archeolog Tomáš Zeman z olomoucké univerzity. A právě v nich byla těla pohřbena.
Příliš tvrdá zem
Proč nebyli lidé pochováni na pohřebišti, tak, jak to bylo již tehdy běžné, ale v jámách sloužících jako »lednice«? Mohlo to být kvůli příliš kruté zimě. „Těla nejsou v jámách pohozena, ale jsou uložena zcela pietně. Je možné, že zemřeli v zimě a pro jejich blízké bylo jednodušší je pochovat v prázdných jámách, které už neplnily funkci, než ve zmrzlé zemi kopat hroby,“ míní archeolog Zeman.
Děti v jámě na obilí. Jedno na pravém, druhé na levém boku.
Foto:
Foto pro Aha! – Tomáš Zeman
Hlad, nebo umrznutí?
Vědci se budou snažit zjistit, co bylo příčinou jejich úmrtí. Násilná smrt na kostrách podle archeologů není patrná. Mohlo jít o umrznutí, hlad nebo nějaké nemoci. Další záhadou je, že přestože těla byla do jam uložena pietně, nikdo neměl u sebe milodary, což bylo při pohřbívání v době bronzové běžné.
Víte, že...
...doba bronzová je období zhruba mezi lety 2300 až 800 před naším letopočtem? Lidé tehdy začali domestikovat kachny, slepice a kočky, jako platidlo se používaly bronzové tyčinky zvané hřivny.
3,5 tisíce let staré kostry dětí se navzdory tomu, že jsou velmi křehké, zachovaly ve výborném stavu.
Foto:
Foto pro Aha! – Tomáš Zeman
