Nový objev: Jaký sex měli dinosauři? | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

úterý 19. března 2024

Svátek slaví Josef, zítra Světlana

Nový objev: Jaký sex měli dinosauři?

Anserimimus měl něco z kachny, něco z pštrosa. Měřil tři metry a žil v hejnech.
Anserimimus měl něco z kachny, něco z pštrosa. Měřil tři metry a žil v hejnech. (Foto Profimedia)

Dlouhé roky je měla věda i laická veřejnost za přerostlé ještěry, předky varanů a krokodýlů, za nesnášenlivé predátory, kteří byli agresivní a plenili, co jim přišlo pod pařáty a ostré zuby. Poslední výzkumy hovoří jinak.

Jednak nebyli předky ještěrek, nýbrž ptáků, což je zásadní objev posledních dvou dekád. A pak, dinosauři a další pravěké potvory byli společenští, žili ve stádech či hejnech a vykazovali sociální aspekty savců. Sympozium Společnosti pro paleontologii savců v kanadském Calgary přineslo nové skutečnosti. Jak napsal The Guardian: „Dinosauři se k sobě tulili, měli těsné vazby a byli spíše mírumilovní.“

Spali schoulení k sobě
V časopise Nature totiž paleontologové popsali objev fosilií, kdy tři malí dinosauři zahynuli pod spadem sopečného popílku v těsném objetí. „Přitulili se k sobě ve spánku a pak udeřila katastrofa. Uhynuli během několika minut.“ Každé mládě mělo velikost většího psa a žili v jakémsi hnízdě. Po 70 milionů let tak byli »uvězneni« uvnitř rozeklaného kamene v mongolské poušti Gobi, dokud je v letošním roce neobjevili američtí vědci. Následné analýzy jejich fosilizovaných koster zjistily, že jde o první známý případ hnízdění dinosaurů. Mezi odborníky to vyvolalo značné nadšení, protože společné hnízdění či spaní ve skupinách provozuje celá řada moderních živočišných druhů včetně vran či netopýrů. Zjistilo se rovněž, že nebyli těžkopádní, ani primitivní, měli určitou hierarchii a společenský systém.

Hřeben jako indikátor vzrušení
Greg Funston z Albertské univerzity popsal, že dinosauři objevení ve společném hnízdě dosud nebyli pojmenováni, ale podle zjištění vědců měli na hlavě vyklenuté hřebeny, chodili po dvou končetinách a vypadali jako kasuár – velký nelétavý pták, který v současnosti žije v severní Austrálii a na Nové Guineji. „Hřeben na lebce mohli jakýmsi způsobem přifukovat, napřímit, že měnil objem i barvy, a byla to jistá forma námluv či jiné komunikace,“ tvrdí Funston.

Peří jen jako izolace
„Jde o úžasný objev, protože ukazuje, že se jednalo o zvířata žijící společně v hejnech jako současní ptáci,“ řekl Stephen Brusatte z Edinburské univerzity. „Pravděpodobně měli peří, i když ještě nedokázali létat. A nepochybně se jednalo o společenské tvory.“ Peří jim v tu dobu sloužilo především jako izolační vrstva před zimou. „Navíc se ukázalo, že dinosauři byli teplokrevní, na rozdíl od studenokrevných plazů,“ uvedl profesor Mike Benton z Bristolské univerzity. Nejenže je peří udržovalo v teple, ale mohli se jím navzájem předvádět. „To v současnosti můžeme pozorovat například u pavích samečků, jejichž ocas signalizuje potenciální partnerce biologickou kondici a fyzickou zdatnost. Až později v historii Země začalo peří sloužit jako pomůcka k létání ptáků,“ uzavírá Benton.

Proč žili ve skupině?
Trojice dinosaurů objevených v jednom hnízdě s největší pravděpodobností žila ve skupině, která společně hledala potravu, a samci svými hřebeny lákali samičky a zastrašovali rivaly. „Ve skupině by měli výhodu v podobě vyšší úspěšnosti při sběru potravy, snížení hrozby od predátorů a vyšší šance na páření,“ říká Greg Funston.

Také Češi mají objevy: Námluvy a páření bolelo

Také v Čechách máme velkého popularizátora vědy o dinosaurech. Publicista a pedagog Vladimír Socha (35) napsal několik knih včetně té poslední o výskytu pravěkých zvířat na českém území s názvem Dinosauři v Čechách. „V Severní Americe bylo objeveno místo, kde zřejmě probíhaly dinosauří námluvní tance. Předpokládá se, že dvoumetrové rýhy velikosti a tvaru vany jsou od tlap dinosauřích samců. Ti se naparovali, chlubili se pestrobarevným peřím a ryli do země, aby přilákali partnerky a udělali na ně dojem.“ Socha popisuje i barvy opeření. Třeba anchiornis, malinký dinosaurek, který žil v Číně před 160 miliony let, měl černobílé opeření a hlavu mu zdobila červená korunka. Vypadal jako datel. Pouze neměl zobák, ale zubaté čelisti, na předních končetinách drápky a nezakrnělou ocasní část páteře. Metrový dinosauří dravec Sinosauropterix prima měl zase žíhaný červeno- nebo oranžovo-bílý ocásek. A slavný prapták z Bavorska Archeopteryx byl černý. „Zjistilo se to díky tomu, že v některých fosiliích byly zaznamenány stopy po melanozomech, což jsou buněčné organely, ve kterých jsou obsažena barviva.“ Rozmnožování bylo podle všeho pro zmíněné druhy poměrně pracné a nepohodlné. Samec si samičku přidržoval, balancoval, aby došlo ke spojení, a samice zase uměla prohnout hřbetní a bederní část páteře, aby byla co nejvíc flexibilní. Problémem totiž byly ostny na hřbetě, které většina tehdejších zvířat měla a jež byly při kopulaci naježené, a měla tudíž tendenci se zraňovat...



Přečtěte si

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.