Důl Marii zachvátil požár, 319 horníků se udusilo!

Čtyři havíři vyfárali 31. května 1892 v 11 dopoledne z ranní směny na povrch. Jeden z nich, Emanuel Kříž, ale ještě předtím ve spodní části dolu Marie vyměňoval knot v dohasínajícím kahanu. Odhozený oharek ale propadl do nejspodnějšího patra, kde se vznítil. Kříž a jeho kolegové počkali čtvrthodinu, aby uhasili možný požár. Plamenů si ale všimli teprve horníci, kteří sfárali v poledne.  

„Vrchní dozorce rozhodl, že se začne hasit. Nikdo ale nemohl tušit, jak se kouř zachová. Nestoupal nahoru, ale voda ho zahnala do podzemí a horníci byli v pasti. Oheň zničil stoupací stroj i lana klecí a jedovaté plyny se šířily do dalších šachet,“ popsal Aha! ředitel Hornického muzea Příbram Josef Velfl.
Plameny se rozšířily i do sousedních dolů, s nimiž byla Marie propojená. Jedovaté zplodiny během dvou hodin dokonaly zkázu.

Vdovy a sirotci
Z 835 havířů, kteří sfárali na odpolední směnu, zahynulo 319. Většina z nich dobývala rudu na dole Vojtěch a mezi oběťmi bylo i pět horníků, kteří položili život, když se snažili pomoci svým kamarádům. Vyvážení obětí probíhalo do 9. června. Poslední mrtvý byl nalezen až 22. září. Po mrtvých zbylo 285 vdov a 919 sirotků.


Vzkazy před smrtí
Horníci v předtuše smrti psali rodinám vzkazy na kartony od dynamitu, na dřevo a ryli je i do skály. „Jsou to slova, která rvou za srdce. Loučili se s ženami, dětmi a modlili se. Jeden horník popisoval, že vidí a cítí kouř, že je mu nevolno, pak že ho bolí hlava a že kamarádi omdlévají. Svým nejbližším psali i to, aby za ně nezapomněli zaplatit několik krejcarů za pivo v hospodě,“ popisoval Josef Velfl.

Dopisy mrtvých
„Prosím vás, kdo nalezne toto psaní, odevzdejte je mé draze milované manželce, jsou to moje poslední slova, v kterých se loučím se svými dětmi...“
„S Bohem, drahá manželko, přichází chvíle mého spánku, s Bohem i mé děti, jak se s vámi smutně loučím, s Bohem, přátelé!”
„Drahá manželko, poslední slova s velikou úzkostí ti píšu, hlava bolí, duch oslabuje, věčnost se blíží!“
„Moje drahá matko a moje drahá manželko, já se s vámi loučím, jak jsem si na vás vzpomínal, když jsem viděl, že život neuhájím.“
„Všechno skládám na tebe, drahá manželko, odevzdávám ti děti i všecko, starej se o ně tak, jak já.“

Viník dostal 3 roky
Hlavní viník požáru Emanuel Kříž byl odsouzen na tři roky těžkého žaláře a k tomu čtvrtletně půst a 31. května tvrdé lůžko. Z vězení byl později propuštěn na milost. Do dolu už ale nenastoupil a pracoval jako lesní dělník. Jeho tři kolegové vyfasovali tresty od několika měsíců do dvou let.


První přispěl Franz Josef
Požár způsobil škodu za dva miliony zlatých. Úplně první, kdo přispěl pozůstalým po mrtvých hornících a na obnovu dolu, byl rakousko-uherský panovník, císař František Josef I. Věnoval jeden roční císařský plat.