Antonín Malach (90): Veterán z korejské války u stolu s Kim Ir-senem!

Krátce po skončení korejské války v roce 1953 zajišťovali klid na hranicích vojáci z ciziny. Zájmy Jižní Koreje zastupovali Švédové a Švýcaři, jeho severního souseda Čechoslováci a Poláci. „Nás Čechoslováků odjíždělo v první várce 300, pak následovaly ještě dvě takto početné skupiny. Později našich vojáků ubylo. Odjížděl jsem tam jako čerstvý otec, kterému se narodil syn. Když jsem se vracel, už chodil. Tříměsíční mise se protáhla na rok,“ začíná vyprávět.

Byl u jednání
Malach odjížděl na druhou stranu zeměkoule s hodností kapitána. Jako pobočník vedoucího československé delegace OSN generála Františka Bureše, měl ale dočasně propůjčenou hodnost majora. Díky tomu byl i u důležitých jednání.

„Jednou jsem tak seděl například u jednoho stolu s Kim Ir-Senem (severokorejský vůdce, pozn. red.), který na mne tehdy působil velmi dobře,“ vzpomíná na dobu před 64 lety.

Velká bída
Mnohem více mu ale v hlavě utkvěla tehdy všudypřítomná bída obyvatel na obou stranách tehdejších hranic. Jako člen delegace OSN mohl do obou států. „Válka a rozdělení země znamenaly obrovskou tragédii. Vytvořením hranice se tehdy rozdělily rodiny, které se najednou nesměly znát. Nesly to opravdu velmi těžce. Kdyby to bylo na nich, určitě by se spojily dávno, ale brání jim v tom, bohužel, politici,“ upozorňuje. Pohled na zničenou krajinu ho provází dodnes. „Pocházím z venkova a v mé době každý kousek látky či každý kousek dřeva se zužitkoval. S ničím se neplýtvalo, jako teď. Když jsem tehdy viděl to množství zničených věcí a zmrzačených lidí válkou, tak mne to moc bralo,“ přiznává Malach.

Potřeba tolerance
Veterán si díky zážitku z Koreje uvědomil, že války nejsou řešením sporů. „Své rozvětvené rodině, přátelům a studentům říkám, že války rozpory prohlubují a přinášejí obrovské lidské i materiální ztráty. Současná doba potřebuje více přátelství nebo alespoň tolerance mezi národy a mezi lidmi,“ zdůrazňuje.

Vojákem z učitele
Antonín Malach pochází z početné rodiny. V mládí působil jako učitel a později ředitel školy. Poté byl povolán na dlouhodobé vojenské cvičení. U armády sloužil 30 let a do zálohy odešel v 55 letech v hodnosti plukovníka. Poté se vrátil do školství, kde téměř stejně dlouhou dobu byl vysokoškolským učitelem na Masarykově univerzitě v Brně a na třech dalších soukromých vysokých školách.

Světově známý vědec
Bývalý voják Antonín Malach je autorem patentu mikroprocesorového systému k řízení výuky, který byl zaveden v několika stech soupravách u vojenských útvarů a ve školách u nás i v zahraničí. Napsal řadu učebnic, mezi nimi například první publikace v oblasti trenažérového výcviku a v oblasti metod vojenského výcviku. Svoji odbornou kvalifikaci postupně rozšířil jako kandidát věd a docent v oboru pedagogiky.

Válka v Koreji
*Od roku 1910 do konce druhé světové války v roce 1945 byl korejský poloostrov okupován Japonským císařstvím.
*Po porážce Japonska byl rozdělen podle 38. rovnoběžky na jižní část okupovanou Američany a severní část pod dohledem Sovětů.
*V roce byly na severu ostrova znemožněny svobodné volby a následně ustanoven komunistický režim vedený Kimem Ir-senem (†82), zatímco na jihu byl formálně demokratický režim.
*Při jednání o znovusjednocení ostrova nedošlo k dohodě a 25. června 1950 vpadly severokorejské jednotky do Jižní Koreje. Sever podporovala Čína, Sovětský svaz a země komunistického bloku včetně Československa. Jih Velká Británie, USA a jejich spojenci, např. Dánsko, Norsko, Itálie.
*Boje skončily 27. července 1953, kdy byla podepsána dohoda o příměří, která obnovila hranici kolem 38. rovnoběžky a vytvořila Korejské demilitarizované pásmo. Jde o nárazníkovou zónu mezi Severní a Jižní Koreou, je 250 km dlouhá a přibližně 4 km široká.
*Jen na bojišti zemřelo více než půl milionu lidí.

Boje v seriálu
Korejská válka je v Česku známa především prostřednictvím seriálu M.A.S.H, z prostředí mobilní armádní chirurgické nemocnice.