Lidé se »chlubí« školními poznámkami!
Žákovská knížka je postrach všech školáků, zvláště těch zlobivých! Aha! psalo minulý týden o tom, že tento tenký neoblíbený sešitek slaví už 66 let. Čtenáři našeho deníku se chytili a hned v archivech a paměti pátrali po svých úlovcích a psali je na naši facebookovou stránku...
Stránka Aha! se utěšeně plnila vtipnými zápisky kantorů. Upřímně, někdy to nemají jednoduché. Ono zaznamenat v pár slovech zlobení školáků chce také umění. Mnohdy se to lehce vymkne z ruky. A tak lidé mají řadu opravdových perliček ze žákovských.
Žákajdy existují od roku 1951. Za těch 66 let do nich učitelé dětem napsali neskutečné kousky. Hned jak jste si minulý týden ve čtvrtek mohli přečíst ty nejlepší, rozpoutala se na Facebooku lavina diskuzí. „Tak jsem se zasmála, jako už dlouho ne,“ vyjádřila se Lada S. I ona dodala jednu perlu ze své žákovské knížky.
„Já taky pár poznámek dostala, třeba že jsem snědla spolužákovi pomůcky na kreslení.“ Jakápak pomůcka to asi byla? Snad jablko určeté ke kresbě zákoutí... I poznámka Petra S. je výživná. „Honil děvčata s ptákem po třídě.“ Pro vysvětlenou – šlo o vycpané káně a stalo se tak před hodinou zoologie. Přinášíme vám výběr některých vašich neuvěřitelných příhod, které se opravdu staly...
Chlouba z vaší »žákajdy«
„Nepřezouvá se!! A ještě mi při psaní poznámky dýchá na brýle!“
„Utírala tabuli velice mokrou houbou, která spadla na zem a udělala loužičku.“
„Házela houbu a trefila mě!“
„Koukal se na mně přes pravítko a smál se, že jsem zelená.“
„Jí při hodině pomeranč a semínka schovává na přestávku, aby s nimi mohla házet po spolužácích. Prosím o domluvu, jak se chovat a šetřit práci soudružkám uklízečkám.“
„Neustále mě provokuje s mrkví, prosím o domluvu.“
„Práskla dveřmi na záchodě a usekla žákovi prst.“
„Při vyučování usnul a spadl pod stůl.“
„Loupe ve vyučování židlí ořechy.“
„Polila mapu obou polokoulí.“
„Bez dovolení si vzal koktejl navíc.“
„Kopal do pomeranče, aby se lépe oloupal.“
„Píchá spolužáka kružítkem, a ještě se mu směje!“
„Hraje po zazvonění se spolužáky karty a po upozornění, že už je hodina, naštvaně řekla, že zrovna vyhrává.“
„Schválně čte špatně a tím rozesmívá spolužáky.“
„Za mými zády se mi smál přímo do očí.“
„Mečením kozy napodoboval můj hlas.“
„Jeho ruština je špatná slovenčina.“
„Celou hodinu proseděla schovaná ve skříni a dělala, že tu není.“
„Péťa se ve třídě honí.“
„Kouká z okna na semafor a nedává pozor.“
„Ztratila klíč od šatny, a tak rozkopala dveře.“
„Přemaloval Stalina na Hitlera.“
„Nedává pozor a čte si sprostý časopis (Bravo).“
„Když nemluví, tak vyzývavě mlčí.“
„Hlavu má, ale nepoužívá.“
Víte, že...
...před rokem 1951 se školní poznámky psaly do takzvaných černých knih? Ty zůstávaly ve třídách a zapisovaly se do nich zlobivé děti. Takový zápis v této veřejné knize tehdy představoval skutečný trest.
