Mrazák místo rakve: Koho lze uchovat, jak a za kolik?

Oddálení smrti, šance na vyléčení, které dnešní medicína neumožňuje, i touha nahlédnout do budoucnosti. Takové jsou motivace lidí, kteří se místo kremace či uložení do hrobu nechávají zmrazit. Věří, že je oživí v budoucnu, až věda pokročí.
Nejpalčivější otázky a odpovědi:
KOHO?
Člověk musí být klinicky a právně považován za mrtvého. Dal-li souhlas, pak jeho tělo může sloužit vědě – třeba právě ke kryoprezervaci. Je však potřeba ho připojit na přístroje podobně jako pacienta s infarktem.
JAK?
K uchování tkání nestačí jen tak si někde lehnout na Sibiři a zatuhnout v bahně jako mamut. Mrazí se obvykle tekutým dusíkem, -196 °C pod nulou. „Šedesát procent vody z buněk se nahradí ochrannými chemikáliemi – kryoprezervanty, které zabrání vytváření krystalků. Ty by tkáně poškodily,“ vysvětluje web Kryonického institutu. „Cílem je prakticky zastavit pohyb molekul, čímž se buňky a tkáně uchovají v původním stavu nekonečně dlouho.“
KDE?
V USA fungují dva takové ústavy – ve Scottsdale a v Detroitu, posledním takovým zařízením je KrioRus na předměstí Moskvy.
ZA KOLIK?
Vyjde to na desítky až stovky tisíc dolarů (cca od čtvrt milionu Kč do pěti milionů); účtenka zahrnuje přípravu a rychlý převoz, samotné zmrazení, ale také náklady na nekonečné uchování. Výrazná sleva se poskytuje, pokud se rozloučíte s tělem a uchová se jen vaše hlava.
RIZIKA?
Probuzení v budoucnu nikdo nemůže garantovat, nikdo neodhadne, jak bude svět v budoucnu vypadat, jak mu klient bude (nebo spíš nebude) rozumět, jak v něm obstojí. Podobné praktiky může zakázat třeba náboženství, zaručit nelze ani to, že nedojde k delšímu výpadku proudu a těla se nezničí (už se stalo v Kalifornii, roztálo a rozložilo se jim 9 klientů)...