EU rozhodla: Vaši noví sousedé 1328 Syřanů a Eritrejců! O jaké lidi jde?
O uprchlících můžeme diskutovat, můžeme o nich vést spory, můžeme s nimi i nesouhlasit, ale to je všechno, co se proti nim dá dělat… Evropská komise totiž včera vzkázala Čechům: přijmete 1328 afrických běženců povinně a 525 dobrovolně povinně!
Z afrického pobřeží se především přes Středozemní moře valí do Evropy tsunami lidí, kteří prchají před válečnými konflikty ve svých zemích. Převážně Libyjci, Eritrejci a Syřané míří na pašeráckých kocábkách k italským či řeckým břehům. Jen loni se jich tak do Evropy dostalo přes 600 tisíc. Vzhledem k rozšíření bojů ve zmíněných zemích hovoří odhady pro letošek až o dvojnásobku. Uprchlické tábory v Itálii, Řecku i Turecku jsou přeplněné. Zoufalí Řekové už začali uprchlíky přesouvat do dovolenkových resortů.
Uprchlickou vlnou postižené země proto tlačí na Evropskou komisi, aby břímě rozdělila i na ostatní členy EU. A komise přišla s povinnými kvótami. Aha! hledalo v této souvislosti odpovědi na nejdůležitější otázky.
Evropská unie chce diktovat povinné kvóty: Vezměte si do Česka 525 uprchlíků!
Celý článek1.Co po nás chce Evropská komise?
Česko musí přijmout v rámci závazné kvóty 1328 uprchlíků ze 40 tisíc Eritrejců a Syřanů, kteří potřebují mezinárodní ochranu. Dále pak »dobrovolně« 500 běženců z táborů mimo Itálii a Řecko.
2. Jak na to reaguje česká vláda?
„Nesouhlasíme se zavedením povinných kvót a podle toho budeme vystupovat při společných jednáních s evropskými partnery,“ řekl včera premiér Bohuslav Sobotka. Podobný názor má i prezident Miloš Zeman. Česko trvá na dobrovolnosti.
3. Kolik mají přijmout ostatní země?
Slovensko by mělo přijmout 471 běženců z Itálie a 314 z Řecka. Německo 5280 a 3505, Francie 4051 a 2701 a Španělsko 2573 a 1715.
4. Je to už hotová věc?
Zatím jde o návrh, jemuž musí říci ano 15 zemí představujících 65 procent obyvatelstva Unie. Vzhledem k tomu, že velké státy, například Francie či Španělsko, s kvótami nesouhlasí, patrně jen tak neprojde. Zatím bude na členy EU »vyvíjen tlak«.
5. Co bude dál?
Očekávají se bouřlivá politická jednání. První se nejspíš odehraje v polovině června při schůzce ministrů vnitra a potom na setkání hlav evropských států v Bruselu na konci téhož měsíce.
6. Chtějí vůbec uprchlíci do Česka?
Podle představ Bruselu by si neměli vybírat do jakých států chtějí. Nicméně už v minulosti se ukázalo, že poté, co se zajímali například o finanční benefity a ekonomickou situaci země, nepřijali nabídku Slovenska a Rumunska.
7. Jaká od uprchlíků hrozí rizika?
Odborníci poukazují na to, že nikdo není schopen zaručit, že mezi nimi nebudou například teroristé napojení na Islámský stát. Samotná existence kvót může posílit extremistické strany v hostitelských zemích.
8. Budou běženci nějak evidováni?
Migranti starší 14 let vstupující na území EU si budou muset nechat vzít otisky prstů, i když s tím třeba nebudou souhlasit. Příslušná databáze teoreticky umožňuje členským zemím zjistit, zda dotyčný o azyl už náhodou nepožádal v jiném státě osmadvacítky, a případně jej do této země vrátit.
9. Podle čeho byly tzv. kvóty stanoveny?
Vycházelo se z počtu obyvatel dané země, nezaměstnanosti, hrubého domácího produktu a počtu již udělených azylů.
10. Kdo to zaplatí?
Členské země, které přijmou uprchlíky, budou mít nárok na finanční pomoc. Na příští dva roky na program komise vyčlenila přes 1,3 miliardy Kč. Zbývající náklady ponese hostitelská země.
11. Kde budou bydlet
Pokud k nám nakonec uprchlíci skutečně přicestují, vznikne zřejmě problém s jejich ubytováním. Vzhledem k tomu, že kapacita současných zařízení pro utečence, např. v Kostelci nad Orlicí (275 lůžek) či Havířově (151 lůžek) určitě stačit nebude, ubytovat by je mohla například armáda v nevyužívaných kasárnách.
Sýrie
● Od roku 2011 zuří v zemi občanská válka a zemřelo v ní přes 200 tisíc lidí. Ze země prý od té doby uprchlo odhadem 9 milionů lidí. Zhruba 95 procent uprchlíků našlo azyl v sousedních zemích (Turecko, Libanon, Jordánsko, Irák).
● V Libanonu je uprchlíků nejvíce (zhruba milion) – každý pátý obyvatel země je tak Syřan.
● Nejvíce peněz na humanitární pomoc pro uprchlíky dávají nyní Spojené státy (téměř 200 milionů dolarů). ČR podporuje syrské uprchlíky částkou zhruba 60 milionů Kč.
● Průměrný měsíční plat činí v přepočtu necelých 1900 Kč.
● Polovina Sýrie je pod krutovládou řezníků z Islámského státu (IS), ti praktikují právo šaría a brutálně trestají všechny, kdo se podle nich proviní. Sekají ruce, hlavy, shazují z budov či dotyčného ukamenují k smrti.
● Česká vláda odsouhlasila přijetí 15 syrských rodin (zhruba 70 lidí), jejichž děti potřebují léčbu.
Eritrea
● Nezávislost získala až v roce 1993 po 30 letech krvavých bojů s centrální vládou v Etiopii.
● Jedna z nejchudších zemí světa, průměrný obyvatel Eritreji si měsíčně přijde zhruba na 1500 korun.
● Ačkoliv má země pouhých 6,3 milionu obyvatel, okolní země i Evropu zásobuje uprchlíky. Loni do Evropy zamířilo téměř 40 tisíc lidí z této země!
● Dalších zhruba 200 tisíc uprchlíků připravených odjet do Evropy je v Súdánu a Etiopii.
● Většinou se jedná o mladé imigranty ve věku 18–24 let.
● Eritrea má hrozivou dětskou úmrtnost, 38 dětí na 1000 obyvatel!
● V zemi navíc operuje organizace Eritrejský islámský džihád, která chce ustanovit zákon šaría po celé zemi. Muslimský zákon povoluje sekání rukou za krádež i kamenování nevěrných žen.
Uprchlíci obsazují Řecko
Chystáte se letos na vysněnou dovolenou do Řecka? V tom případě se mějte na pozoru! Letos se tam vylodilo už přes 30 tisíc uprchlíků. A jen za poslední dva dny jich tam připlulo 1200! Nejhorší je situace na ostrovech Kos, Lesbos, Chios a Farmakonisi. Většinou se jedná o Syřany a Afghánce, kteří prchli do Evropy před řezníky z Islámského státu. Na pláži si pak nadšeně fotí selfíčka, že cestu přežili (zhruba 1770 se jich už utopilo) a zabydlují se v opuštěných hotelech.
