Minimální mzda v ČR: I Slováci berou víc! Patříme mezi největší chudáky v EU!
Zaměstnaní Češi musí mít na výplatní pásce v kolonce hrubá mzda uvedeno nejméně 9200 korun. Je to o 700 korun víc než loni. A přece jsme na tom téměř nejhůř z celé EU.
Nižší minimální mzdu v přepočtu na euro mají podle nejnovějšího šetření Eurostatu jen Bulharsko, Rumunsko a Litva. Zatímco čeští zaměstnanci se musí spokojit s nejmenším platem 332 eur měsíčně, na Slovensku je to 380 eur a třeba v Polsku 410 eur. A takové krachující Řecko, které drží nad vodou mezinárodní finanční injekce, má minimální mzdu víc než dvojnásobnou. Ve sféře sci-fi jsou pak minimální mzdy třeba v Belgii či Nizozemsku, kde se pracuje minimálně za 1502 eur (téměř 42 tisíc korun), nebo v Lucembursku, kde je to nejvíc z EU – 1923 euro, tedy víc než 53 tisíc korun.
Kolik peněz z výplaty vám sebere stát? A jak moc doplácíte na »práci« poslanců?
Celý článekMinimální mzda, kterou v Česku bere 100 –120 tisíc lidí, se u nás zvýšila o sedm set korun už od ledna a zřejmě o stejnou sumu by se měla znovu zvýšit, a přehoupnout se tak nad 10 tisíc korun. Plánuje to ministryně práce Michaela Marksová Tominová, která tvrdí: „Pracovat se musí vyplatit.“ Ani světoví ekonomové se přitom nedokážou shodnout, jestli má zvyšování minimální mzdy vliv na růst nezaměstnanosti. V Česku se to zatím nijak dramaticky neprojevuje. Také analýza, kterou si nechala vypracovat vláda, neprokázala, že by lidé kvůli růstu nejmenší mzdy přicházeli o práci. Model ukázal, že částečně ohroženi by mohli být jen zaměstnanci v pohostinství a ubytovacích službách, kde nyní pracuje za minimální mzdu víc než 4 tisíce lidí.
V Německu čtyřikrát víc
Po dlouhých debatách byla nedávno zavedena minimální mzda v Německu. Je čtyřnásobná proti té v Česku. Někteří zaměstnanci však na její zavedení doplatili a dnes berou méně než dřív. Zaměstnavatelé například v rychlém občerst vení totiž sice minimální mzdu do smluv zahrnuli, ale současně snížili příplatky za přesčasy. Na rozdíl od Česka ale minimální mzdu nedostávají v Německu všichni. Nemají na ni například nárok dlouhodobě nezaměstnaní v prvním půlroce po nástupu, aby firmy neměly zábrany tyto lidi přijmout.
