Radí vám největší lékařské kapacity Česka! Velký seriál deníku Aha! – díl XVII. Rakovina!
PRAHA – Smrt! Tohle jediné slovo napadne většinu z nás, když se dozvíme, že někdo z našich blízkých onemocněl rakovinou. A všichni si přejeme: hlavně ať mě něco takového nepotká. Vypadají mi vlasy, půl roku prozvracím, bude mi špatně a nakonec v krutých bolestech umřu. Jenže!
Smrt je často zbytečná!
Smrt! Tohle jediné slovo napadne většinu z nás, když se dozvíme, že někdo z našich blízkých onemocněl rakovinou. A všichni si přejeme: hlavně ať mě něco takového nepotká. Vypadají mi vlasy, půl roku prozvracím, bude mi špatně a nakonec v krutých bolestech umřu. Jenže! Takový osud nachystal život pro každého čtvrtého z nás… Každý čtvrtý Čech totiž jednou na zhoubný nádor zemře! Denně se jen u nás 184 lidí dozví, že mu lékaři objevili rakovinu! „Nejsmutnější na této skutečnosti je, že smrt bývá často zbytečná,“ tvrdí přední český onkolog docent Luboš Petruželka.
„Nádory jsou preventabilní, můžeme jim určitými způsoby předcházet, vyloučením všech faktorů vedoucích k jejich vzniku. Často jednoduchým způsobem. Nekouřením, volbou správného složení stravy, dostatkem pohybu, neholdováním velkému množství alkoholu, snahou nebýt obézní, promiskuitní. A zároveň se snažit omezit ve svém okolí kancerogenní látky,“ popisuje docent Petruželka. Připomíná však, že pět až deset procent zhoubných nádorů je dědičně podmíněných.
„Velice jednoduše vysvětleno, člověk se již narodí s určitou genetickou informací, která může vést ke vzniku nádoru. S tím sami nic neuděláme. Samozřejmě kromě zdravého životního stylu a preventivních prohlídek, které mohou nádor objevit ve chvíli, kdy je ještě vyléčitelný,“ vysvětluje docent Petruželka.
Přibližně v deseti procentech tedy vznik nádoru neovlivníme. Ve zbývajících devadesáti procentech ale nemoc ovlivnit můžeme. „Neznamená to, že nekuřák nemůže onemocnět nádorem, ale pravděpodobnost je výrazně menší. Vznik zhoubného bujení je velmi složitý děj. Vlivy, které jsem jmenoval, prokazatelně způsobují poruchu genetické informace uvnitř buňky, ta se vymkne sebekontrole, začne se nekontrolovaně dělit a tak vzniká zhoubné nádorové bujení,“ upřesňuje docent Petruželka.
I tak ale doktoři dokáží nemocné vyléčit. „Pokud se karcinom objeví včas, bývá léčitelný i vyléčitelný. K jejich včasnému odhalení slouží tzv. screening. Tedy zachycení nádoru ještě ve stádiu, kdy nečiní obtíže a není zjevný. Na pravidelné prohlídky však dochází jen asi třicet procent Čechů,“ dodává docent Petruželka s tím, že všichni se rakoviny bojíme, ale minimum z nás dělá něco proto, aby ji nedostalo.
Co je nádor?
Rakovina je onemocnění, které vzniká na úrovni genů. „Jednoduše lze vznik karcinomu vysvětlit tak, že dojde k poruše určité genetické informace uvnitř buňky. Ta přestává plnit své úkoly a začíná se nekontrolovatelně dělit. Buňka se stává nádorovou, a ta se dělí bez omezení,“ vysvětluje docent Luboš Petruželka.
Proč nádory zabíjejí?
Jakmile nádor někde v těle vznikne, může svého hostitele zabít několika způsoby.
-
Nejčastější příčinou je tvorba metastáz do životně důležitých orgánů. „Např. karcinom tlustého střeva. Nejprve roste jen ve střevě, v určité fázi růstu začne zakládat tzv. metastázy. Jde o nádorové buňky, které se uchytí v životně důležitých orgánech, jako jsou játra, plíce nebo mozek, a začnou růst. Způsobí tak selhání těchto orgánů,“ vysvětluje docent Luboš Petruželka. „Karcinomy nejprve metastazují do blízkých mízních uzlin, ty jsou první bariérou, ochranou organismu, která se zhoubné buňky snaží zachytit. Když projdou uzlinami, kolují v krvi a některé se mohou např. v játrech uchytit,“ popisuje docent Petruželka. Proto je tak důležité, aby se na nádor přišlo včas. „Jakmile jsou karcinomy zachyceny v časném stádiu, tak pravděpodobnost metastáz je relativně malá. Při odstranění nádoru např. v tlustém střevě nebo prsu tak vzrůstá šance na vyléčení,“ doplňuje docent Petruželka.
-
Další problém může nádor vyvolat v místě svého vzniku. „Nádor v tlustém střevě postupně roste a může způsobit uzávěr střeva, narušení střevní stěny a následný zánět pobřišnice,“ uvádí docent Petruželka.
-
„Jiné to je, když je uložen v hlavě, v mozkové tkáni. Nádor mozku nemetastazuje, ale pacienta usmrtí tím, že se zvětšuje a utlačuje citlivé struktury mozku,“ říká docent Petruželka.
Riziko vzniku nemoci můžeme zdědit!
Riziko, že onemocníme nádorem, můžeme až v deseti procentech zdědit po rodičích. „Určité vrozené změny genů mohou přispět ke vzniku karcinomu. Ještě neznáme všechny genové mutace, ale víme, že se jedná např. o nádory tlustého střeva nebo prsu. Tady jsme schopni identifikovat mutaci genů. Pokud se s ní někdo narodí, může mít celoživotní riziko, že vznikne nádor, až sedmdesát procent,“ uvádí docent Luboš Petruželka s tím, že vyšetření je velmi náročné a nelze vyšetřovat celou populaci.
-
„Zatím můžeme určit osoby, které jsou v riziku. Mívají v rodině nahromadění nádorů. Více přímých rodinných příslušníků, kteří nádorem onemocněli,“ říká docent Petruželka.
-
Další velké riziko je, že příbuzní onemocněli v mladším věku. Většina nádorů, které jsou podmíněny dědičně, vzniká v mladší věkové skupině.
-
Máli žena příbuzné, které onemocněly karcinomem prsu v mladším věku, jde o důvod pro genetické vyšetření.
-
Co dělat, pokud vyšetření vrozenou dispozici potvrdí? „Člověk není nemocný, má jen velké riziko, že onemocní. Můžeme jej častěji zvát na prohlídky, u žen můžeme preventivně odstranit prsní žlázu. U karcinomů tlustého střeva můžeme odstranit střevo s polypy, které jsou formou přednádorového stavu,“ vysvětluje docent Petruželka.
Je jako chřipka?
„Rakovina není onemocnění, které by bylo virové a infekční. Není přenosné jako chřipka nebo rýma,“ říká docent Luboš Petruželka. Ale viry hrají při jejím vzniku roli. „Především u karcinomu děložního čípku. Virová nákaza výrazně zvyšuje riziko vzniku karcinomu čípku. Dnes je již dostupná vakcína, která má snížit riziko onemocnění děložního čípku,“ uvádí docent Petruželka. Další rizikový faktor je virus žloutenky typu B. Ten, kdo jí onemocněl, má vyšší riziko vzniku karcinomu jater. Očkování proti žloutence tak může vést ke snížení tohoto rizika.
Po čtyřicítce šup k doktorovi!
Každý by měl po 40. roku věku podstupovat tzv. screeningová vyšetření, které dokáže zachytit nádor ještě ve stadiu, kdy nečiní žádné obtíže, není zjevný a je lehce léčitelný.
-
Rakovina prsu. Mamografické vyšetření dokáže zachytit i milimetrový nádor. Provádí se od 45 let věku každé dva roky.
-
Nádor tlustého střeva a konečníku. Test na okultní, skryté krvácení, krev ve stolici. Test si vyzvednete u praktického lékaře a po několika dnech jej odevzdáte na laboratorní vyšetření. Provádí se od 50. roku.
-
Karcinom prostaty. Od 40 let se mužům doporučuje vyšetření konečníkem. Je nebolestivé a velice jednoduché.
-
Rakovina děložního čípku. Žena má nárok každý rok na cytologické vyšetření, neomezené věkem, které může prokázat přednádorové změny.
