"Únosce" čtrnáctileté školačky: Chci miliardu korun!
Přílišné sledování televize a emoční labilita mladé dívky stály za případem, který v březnu 1988 zaměstnal bratislavskou Veřejnou bezpečnost. Nejprve se zdálo, že nebezpečný maniak unesl žačku základní školy V. K. (14). Pak se však ukázalo, že všechno bylo trochu jinak…
Manželům K. volala 9. března 1988 do zaměstnání vyděšená sousedka, která jim sdělila, že se jí ozval únosce a tvrdil, že unesl jejich dceru V. K. Později se neznámý únosce ozval znovu a prohlásil, že požaduje za bezpečný návrat dívky miliardu korun. Příslušníky Veřejné bezpečnosti, kteří už se do případu zapojili, překvapil nejen nereálný požadavek, ale i to, že v únosci rozpoznali ženu.
Ten den večer našel jeden z obyvatelů bratislavského činžáku před svými dveřmi svázanou a zakrvácenou dívku. Šlo o pohřešovanou V. K. V batůžku dívky objevili detektivové vyděračský dopis napsaný na listu vytrženém ze sešitu. Dívka se nakonec přiznala, že si všechno vymyslela.
Půjčila si totiž bez dovolení šaty své sestry a bála se trestu. Utekla z bytu, zavolala sousedce a potom se na chodbě činžáku svázala a sama pořezala. Udělalo se jí však špatně a začala omdlévat. Z posledních sil si dokázala kopáním do dveří přivolat pomoc. Případ únosu tak detektivové odložili a rodičům V. K. důrazně doporučili, aby dceři sehnali psychiatrickou pomoc...