Pro kořalku všecko
Pod tímto titulkem přinesl dne 7. ledna 1911 list Lidové noviny svým způsobem úsměvnou historku. Jejím povedeným hrdinou byl jistý nádeník C. z Tišnova na Brněnsku. Byl to chlapík, jak se říká, s jednou kapsou prázdnou a druhou roztrhanou.
Jakmile se proto C., ztracená existence, někde dostal k penězům, při nejbližší příležitosti je hned propil. Neštítil se ani krádeží, ba naopak. Lidové noviny referovaly takto: „V Tišnově na farském domě zanechala v pondělí selka V. ze Svatoslavi svůj povoz. Nádeník C., který tuze rád popíjí za cizí, vyčkal chvíle, a když se V. od vozu vzdálila, odcizil jí z koně pokrývku v ceně 14 korun, kterou ihned prodal dělnici J. z Hradčan za 40 haléřů.“
Když ztrátu houně selka V. zpozorovala, zalarmovala tišnovské c. a k. četnictvo. Najít drzého zloděje nedalo mužům zákona dohromady žádnou práci. Zvlášť, když dělnice J. pokrývku vrátila a četníkům sdělila, od koho ji má. Pak už stačilo vyrazit do místní kořalny, kde mezitím nádeník C. vesele popíjel kořalku za nepoctivě stržené haléře. Krádež se mu věru nevyplatila, skončil před soudem.
