Zloděje husy policie nevypátrala
Z uzamčené půdy v Plzni ukradl 30. října 1919 neznámý chmaták panu Hynkovi Čapkovi, výběrčímu mýta na Wilsonově mostě, z bedny dobře vykrmenou husu. „Že byla pořádná, svědčí to, že majitel cení si ji na 200 Kč,“ referoval o den později regionální deník Český směr.
Rozhořčený pan výběrčí Čapek přispěchal s tou nemilou zvěstí na plzeňské policejní komisařství, kde drzou krádež oznámil. Hned také vyklopil, že má vážné podezření na zloděje, který tu opovážlivou lumpárnu spáchal. Vlastně nikoli na zloděje, nýbrž na zlodějku. Tou měla být jistá Marie Š., která zmíněného dne už v pět hodin ráno navštívila svou dceru Annu Š., jež bydlela v tomtéž domě jako pan Čapek. Podezřele brzy pak měla Marie Š. z domu odejít, přičemž odnášela cosi těžkého ve velké tašce.
„Policie vykonala v Lobzích, plzeňské čtvrti, kde měla podezřelá žena své bydliště, následně důkladnou prohlídku. Ta však byla bezvýsledná,“ poznamenal Český směr. Kdo si na tučné husičce, která měla být pečenou laskominou na svatomartinském stole rodiny Čapkovy, tenkrát nakonec pochutnal, zůstane už navždy nevyřešenou otázkou. Kamenný Wilsonův most v Plzni, kde pracoval okradený výběrčí, převádí Americkou třídu přes řeku Radbuzu mezi Anglickým a Denisovým nábřežím. Byl postaven v roce 1913. Dostal původně název most císaře Františka Josefa I. Po první světové válce byl přejmenován na Wilsonův.
