Útok choromyslného na chodce
Pod tímto titulkem přinesl deník Československá republika dne 3. července 1926 zprávu o zcela nečekaném incidentu, k němuž došlo den předtím ve tři hodiny odpoledne v pražské ulici Karolíny Světlé. Jistý Josef K., takto krejčovský pomocník, tam napadl a zbil nicnetušícího Jana P. z Chomutova.
Podle informací listu Josef K. začal na Jana P. naprosto bezdůvodně křičet, přestože se ti dva neznali a viděli se poprvé v životě. Ačkoli si Severočech z Chomutova vykračoval mezi dvěma uniformovanými policejními rotmistry (!) Janem N. a Františkem H., bůhvíproč rozzuřený krejčík na to ani v nejmenším nedbal. S mohutným rykem k Janu P. přiskočil a několikrát ho prudce udeřil pěstí do obličeje. Způsobil mu tak krvácející zranění pod levým okem. Teprve pak se dvojice rotmistrů vzpamatovala a podařilo se jí běsnícího pražského Pepíka zkrotit. Pikantní je fakt, že k napadení šokovaného muže došlo jen pár metrů od proslulé Bartolomějské ulice, kde už tehdy sídlily útvary pražské policie. Policejní lékař Jana P. následně ošetřil a propustil ho do domácího ošetřování.
A co soptící krejčovský pomocník? Bezprostředně po útoku na zcela neznámého chodce na sobě začal trhat oblečení a na dotazy rotmistrů odpovídal »nesouvisle a zmateně«. „Proto byl dodán do ústavu pro choromyslné v Praze, kde byl hospitalizován,“ popisoval list další události, které následovaly. S ohledem na psychický stav agresivního Josefa K. nezahájilo IV., tedy bezpečnostní oddělení pražské policie jeho trestní stíhání.
