Basa chmatáka nenapravila
Celkem dva roky a tři měsíce si v kriminálu odseděl jistý Zdeněk L. (19) z jihočeské Bechyně. Soud ho tam poslal za loupežné přepadení. Dne 15. října 1966 se před ním otevřel vězeňský katr a mladík se mohl vrátit do rodného městečka nad řekou Lužnicí.
Lapáku se v časech »reálného socialismu« u nás říkalo nápravně-výchovné zařízení. Pokud by si ovšem někdo myslel, že se tam během pobytu za mřížemi Zdeněk L. napravil, sakramentsky by se zmýlil. Dne 22. listopadu téhož roku, jen pět týdnů po jeho propuštění z basy, totiž přinesl deník Rudé právo zprávu o dalším prohřešku Jihočecha proti zákonu. Zdeněk se totiž rozhodl vykrást v noci bechyňský hotel Lužnice.
A tak si počkal, až z restaurace odejdou poslední hosté a personál, a pak se dal »do díla«. Zpočátku vše běželo hladce, dovnitř se Zdeněk dostal nečekaně snadno. Do tašky nanosil zásobu cigaret a lahví s lihovinami. Pak už zbývala poslední fáze – zmizet s lupem ve tmě. Ale tahle fáze už se nevydařila. Před hotelem totiž nečekaně zastavil vůz bývalé Veřejné bezpečnosti a to už dlouhoprstý mladík tušil, že se brzy zase vrátí do nápravně-výchovného zařízení.
