Plameny poničily Svatou Horu
Baziliku na Svaté Hoře nad Příbramí zachvátil 27. dubna 1978 ohromný požár. Oheň vypukl krátce mezi druhou a třetí hodinou odpoledne, zničil střechu kláštera, proboštství a severní části ambitů včetně věže s hodinami. Také poškodil věže nad Mníšeckou a Plzeňskou kaplí i nástropní malby této části ambitů.
O ničivém ohni na vyhlášeném poutním místě informovaly všechny deníky. Větším škodám podle nich zabránila zmužilost hasičů, ač jim práci komplikoval nedostatek vody i nesnadný přístup na místo. Celkem se hašení účastnilo 330 požárníků ze 46 jednotek, ať už profesionálních, dobrovolných, ale i vojenských. Definitivně byl požár zdolán až 2. května. Na pomoc hasičům přišli příslušníci tehdejší Veřejné bezpečnosti, zdravotníci, pracovníci záchranné báňské služby z Příbrami i další občané. Středoškoláci a po nich vojáci například zachraňovali knihy z klášterní bibliotéky. Škody po požáru byly vyčísleny na pět milionů tehdejších korun, zachránit se přitom podařilo majetek třicetkrát cennější. Obnova poutního místa následně vyšla na 16 milionů Kčs. Podle výsledků oficiálního vyšetřování byl příčinou požáru oheň, který založily čtyři děti (9 až 16) u horního konce tehdy poničených svatohorských schodů. Od téměř půlkilometrového zastřešeného schodiště, které vede z centra města až na Svatou Horu, se oheň rozšířil dál. Spekulace veřejnosti o tom, že požár tajně založily bezpečnostní složky vládnoucího režimu, se nepotvrdily.
