Školák vraždil kvůli fazolím
Ve dvoře v Blšanech u Loun stal se případ, jenž musí vzbuditi úžas. Dvanáctiletý (!) hoch kočího zastřelil šestiletého synáčka tamějšího správce p. P. Oba hoši hráli si ve světnici kočího o fazole. Hošík správcův chtěl odejíti, větší kamarád jeho chtěl, aby mu vyhrané fazole vrátil. Když ten odepřel, pohrozil mu, že ho střelí.
Těmito větami zahájily Národní listy dne 10. května 1920 zprávu o neuvěřitelně chladnokrevné vraždě, spáchané školákem na mladším děcku. Co se odehrálo? „Chlapec šel ke skříni, odkud vzal otcův vojenský revolver (!), levou rukou podržel si hlavičku ubohého hošíka a přitisknuv k ní zbraň, vystřelil. Hoch skácel se s rozstřílenou hlavou k zemi. Leč to nebylo vše. Pachatel pokusil se zakrýt stopy svého činu. Spálil od výstřelu ohořelou čapku zabitého hošíka, umyl pečlivě jeho hlavičku a odešel,“ popisoval tisk. Dva dny pak syn kočího zapíral četníkům svůj čin. Až pitva prokázala, že oběť byla zastřelena.
„Zapírání a zejména cynické přiznání mladistvého vraha působilo i na četníky zdrcujícím dojmem, že nedovedli je zakrýti. Případ jest z vícero důvodů pozoruhodný. Dvanáctiletý má přístup k nebezpečné zbrani. Když dopustí se vraždy, zastírá stopy a dva dny zapírá. Jeho přiznání jest tak cynické, že budí i úžas četníků. Jaká byla výchova tohoto dítěte? Či jest to také jedna z obětí mravního poklesu, vyvolaného poválečným zjitřením myslí a štvaním agitátorů? Kdo má na svědomí tu dětskou zášť, ten úpadek a hrůzu?“ ptaly se Národní listy závěrem.
