Šest let basy pro chmatáka
Hujere, já bych věděl o lokomotivě, zazní v nesmrtelném filmu Marečku, podejte mi pero!. Filmový Hujer lokomotivu do sběru dát odmítne. Zato jistý Pavel S. z Chebu by jistě nepohrdl. V letech 1976 a 1977 ukradl téměř půl tuny železného šrotu.
Pavel S. napáchal škodu přesahující 110 tisíc tehdejších československých korun. Sám se přitom ovšem podle rozsudku obohatil jen o 6300 korun! Krajský soud v Plzni dlouhoprsťáka v březnu 1978 poslal do basy. Na šest let natvrdo. Uznal ho totiž vinným z trestného činu »rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví«. „Jako řidič státního statku Cheb odvezl obžalovaný v roce 1976 ze skládky v Hněvíně do sběrných surovin v Chebu víc než sedm tun odcizeného železného šrotu a na 400 kilogramů olova či hliníku z vyřazených akumulátorů a pístů motorů. Na přelomu let 1976 a 1977 odcizil podniku Vodní stavby 81 melioračních desek, jimiž zvelebil okolí svého rodinného domu, a přes 100 kusů zábradlí, které – ač nové – putovalo do sběru. Dále z ohrady podniku Sigma Hranice ukradl 245 železných přírub, jež byly připraveny pro výstavbu vodovodu z Františkových Lázní do Aše. Z přírub v hodnotě 108 tisíc korun se podařilo zachránit před roztavením v hutích jen devět,“ napsal dobový deník Rudé právo. Kromě trestu odnětí svobody uložil krajský soud Pavlovi S. i povinnost uhradit způsobenou škodu. Měl se tedy potrestaný chmaták po návratu z basy věru co ohánět...
