Zahradník ubil milostpaní motyčkou
Na osm let těžkého kriminálu, každé čtvrtletí zostřeného půstem, poslal soud pražského zahradníka Josefa P. Trest mu ještě »vylepšil« – vždy ve výroční den jeho zločinu byl ničema uvržen do samovazby v tmavé komoře s tvrdou pryčnou.
Josef P. 27. března 1900 ubil na zahradě v Bubenči motyčkou svou zaměstnavatelku paní D. B. To proto, že mu vyčítala častou opilost, v níž mizerně vykonával své povinnosti. Josef P. se hájil tím, že jeho oběť zemřela nešťastnou náhodou. Vypověděl: „Jak jsem okopával klematis, tak mi strčila hlavu pod motyčku a já ji klep.“
Jeho obhajobu ovšem zpochybnilo několik svědků. Služka Josefa U. slyšela, jak obžalovaný nad krvácející D. B. říkal: „Na pány se musí zostra...“ Hostinský Emil V. hovořil tom, že si zahradník na paní stěžoval takto: „Její útisk se nedal vydržet.“ Zahradnický pomocník Josef J. vypověděl, že D. B. mu doslova řekla: „Ten člověk je od rána ožralý.“ Klíčovou svědkyní obžaloby se stala Petronila S. Ta slyšela, jak zahradník nad obětí vykřikl: „Tu máš, mrcho stará, za toho ožralu!“ Soud neměl o vině Josefa P. nejmenší pochyby a vynesl nad ním zasloužený tvrdý trest.
