Opilec ukopal manželku k smrti
Tři roky těžkého žaláře, zostřeného jedním půstem měsíčně – tak zněl rozsudek brněnského zemského soudu vynesený 12. dubna 1899 nad železničním zřízencem Janem M. (47) z Břeclavi. Ten ve svém bytě doslova ukopal a ušlapal vlastní choť.
Bylo to manželství dvou opilců. Ožrala Jan svou ženu, která také pila jako duha, často mlátil a kopal. Nakonec ji hrůzným způsobem poslal 11. února 1899 večer na věčnost. Pitevní zpráva hovořila takto: „Oběti za živa zranění v obličeji přivozena byla, dále shledáno bylo na pravé straně prsou šest a na levé straně čtyři zlámaná žebra, játra natržená a slezina utržená. Zjevně násilnou smrtí ze světa sprovozena byla, a to tím způsobem, že pachatel skočil jí na prsní koš a zběsilým kopáním a tlučením žebra oběti své polámal.“ Podle svědectví jejich dcery Marie se otec probudil kolem půl třetí. Matku, která už nedýchala, odtáhl do chodby a nechal ji tam ležet. Dceři tvrdil, že »se jí ani nedotkl«. Ráno vyhledal Jan M. lékaře. Tvrdil mu, že žena »náhle a z neznámé příčiny zemřela«. Doktor mrtvou prohlédl a pochopil, co se stalo. Surovec byl zatčen a odsouzen. List Národní politika napsal: „Ortel vyslechl s tupou lhostejností.“
