Všem ukazoval své přirození: Stálo ho to život!
Exhibicionistu spoluvězeň oběsil (Foto Shutterstock)
26. září 2014 • 05:00
Ve vězení funguje přísná hierarchie a pachatelé některých trestných činů nebývají u ostatních odsouzených oblíbení. Když v březnu 1971 nahlásili ve věznici Valdice spoluvězni, že našli Jana V. oběšeného na trubce od toalety, byl případ nejprve uzavřen jako sebevražda. Vše ale bylo nakonec jinak...
Jan V. byl podivín. Měl mizerné hygienické návyky, nemyl se, pomočoval a pobyt s ním v jedné cele nebyl jednoduchý. Navíc šlo o exhibicionistu, který nutkání ukazovat své přirození nedokázal potlačit ani ve vězení. Všichni jeho spoluvězni Miroslav S., Jiří V. a Jiří B. vypovídali shodně, že v osudný den mluvil Jan V. o sebevraždě. Potom si prý šli lehnout a našli ho až ráno.
Ukázalo se, že Jiří B. vládl v cele pevnou rukou a ostatní ho poslouchali na slovo. Když však byli propuštěni na svobodu, postupně je strach z bývalého kápa opouštěl a mezi svými kumpány začali šířit docela jinou verzi příběhu. Jiří B. prý sám udělal Janovi V. smyčku a násilím mu do ní strčil hlavu. Potom mu zabránil zachytit se nohama o záchodovou mísu a držel ho, dokud se neudusil. Motivem vraždy byla nechuť, kterou pachatel k exhibicionistovi cítil. Případ byl roku 1979 znovu otevřen. Jiří B. zapíral, ale bývalí spoluvězni svědčili proti němu. Do vězení se musel vrátit na dalších 25 let.
