Samhain vs. Dušičky…památka zesnulých má svou dávnou historii
Druhý listopadový den slavíme v našich zemích už tradičně Památku zesnulých, tedy Dušičky. Víte, že mají svého předchůdce, a to starobylý svátek Keltů zvaný Samhain? Možná díky nim dnes na hrobech zapalujeme svíčky a nosíme na ně květiny.
Co znamená?
O magickém svátku Samhain (čteme sauň) se stírá hranice a mezi světem živých a mrtvých a zároveň jím začíná keltský nový rok. Slaví se tradičně v noci z 31. října na 1. listopadu a váže se k němu několik zvyků, které se udržely po staletí.
Ohníčky místo svíček
Stejně jako my, i Keltové v tento čas vzpomínali na zemřelé. Místo svíček, které dnes rozzáří hroby a hřbitovy, zapalovaly ohníčky. Věřili totiž tomu, že se duše předků o této noci vrací a plamínky jim měly nejen pomoct při orientaci, ale také je zahřát. Navíc odháněly zlé duchy. Byla to jediná noc v roce, kdy mohli být mrtví a živí alespoň na chvíli spolu.
Pálení figurín
Tradicí, která by mohla připomenout i naše čarodějnice, bylo pálení figurín. Připravovaly se ze starých hadrů vycpaných slámou a pálily se o samhainské noci, nebo o jedné z pěti následujících. Díky tomu se mělo spálit vše negativní, co se během minulého roku nahromadilo. Šlo o očistu – do nového období se má vstoupit s čistým štítem.
Květiny na hrobech
Během našich Dušiček je zvykem zapalovat svíčky a přinést na hrob květinu. I tuto tradici měli Keltové. Výhradně ale sázeli brčál, oměj nebo violku. Řezané květiny se na hroby začaly pokládat až v období starého Říma. Nejčastěji to byly růže, u kterých šlo nejen o symbol energie, ale i obnovujícího se života.
Duch v hlavě
Halloween, svátek, který se v tomto období slaví v angloamerických zemích, má svůj základ také u Keltů. Ti totiž věřili, že duch člověka sídlí v hlavě, proto zapalovali symbolicky svíčku ve vydlabané dýni, která hlavu připomínala. Aby se lidé chránili před zlými duchy, oblékaly masky – i to je tradice, kterou převzal v řadě zemí populární Halloween.
Více o tomto magickém období čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 44.
