Českomoravská vrchovina nabízí přírodní krásy i památky UNESCO...
V samém srdci naší republiky, na pomyslné hranici mezi Čechami a Moravou, se rozprostírá rozsáhlé pohoří zvlněné pahorkatiny. Často bývá nazýváno Vysočinou, stejně jako kraj, do jehož území z drtivé části spadá. Pokud bychom však chtěli být přesní, je třeba o něm hovořit jako o Českomoravské vrchovině. Jejím nejvyšším bodem je Javořice (837 m n. m.), na níž se od roku 1989 nachází televizní vysílač. Kromě spousty přírodních zajímavostí nabízí tato oblast v českém měřítku unikát – může se pochlubit hned třemi památkami zařazenými na seznamu UNESCO. Jsou jimi historické centrum Telče, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého ve Žďáru nad Sázavou a bazilika sv. Prokopa spolu se sousedící židovskou čtvrtí v Třebíči.
Českomoravská vrchovina patří k nejstarším pohořím společně se Šumavou, vznik pohoří se datuje do dávných časů kolem devonu a karbonu. Skládá se z několika podcelků, mezi něž patří Jihlavské vrchy, Žďárské vrchy nebo Železné hory. Zdejší příroda je jednou z nejzachovalejších u nás a nabízí skvělé podmínky pro turistiku, houbaření, rodinné výlety i jízdu na kolech. Nudit se zde nebudete ani za horkých dnů, koupání je možné na řadě vodních ploch, jedná se kupříkladu o vodní nádrže Hamry, Pilsko a Seč, nebo rybník Velké Dářko. Horstvo tu není nijak závratně vysoké, ovšem podmínky pro lyžování jsou na Českomoravské vrchovině, aspoň na některých místech, solidní. Z lyžařských areálů stojí za zmínku Karasín či Křemešník. Ochuzeni v zimě nebudou ani příznivci běžeckého lyžování, kteří vezmou za vděk upravenými stopami zejména v okolí Nového Města na Moravě.
Výšlap s výhledem na Devět skal
Tuhle přírodní památku (vyhlášenou v roce 1976), která se nachází necelé čtyři kilometry od obce Herálec, byste při návštěvě Vysočiny vynechat zcela jistě neměli. Skalní komplex Devět skal (836 m n. m.) je totiž nejvyšším vrcholem Žďárských vrchů a současně druhým nejvyšším v celé Českomoravské vrchovině. Vznikl mrazovým zvětráváním ve čtvrtohorách a tvoří jej tři dlouhé hřebeny skal s devíti většími a třemi menšími věžemi. Až zdoláte výšlap, těšte se na pěkný výhled na bohaté okolní lesy a na dalekou krajinu se spoustou vesniček. K Devíti skalám míří několik turistických tras, volba je jen na vás: tak například červená značka vede od Cikháje, žlutá z městečka Svratka a modrá z obce Křižánky.
Za lovem i gotikou na hrad Roštejn
Na skalnatém vrchu (677 m n. m.), v romantické krajině u vsi Doupě, se zvedá pozdně gotický hrad Roštejn, který nechali v první polovině 14. století vybudovat páni z Hradce. Jedná se zcela ideální místo na rodinný výlet. V poslední době tu byly zpřístupněny dvě nové expozice, jejich hlavním tématem jsou příroda, lovectví a myslivost a prezentace objektu jako loveckého sídla. Jednoznačnou dominantou je sedmiboká gotická věž vysoká 45 metrů, i do té se v rámci prohlídky mohou turisté podívat. Jen pro zajímavost: na hradě a v jeho blízkém okolí se točily části některých pohádek (Z pekla štěstí 2, Jak se budí princezny, Pravý rytíř …). Roštejn v současnosti spravuje Muzeum Vysočiny v Jihlavě a během září je zpřístupněn denně mimo pondělí od 10 do 17 hodin. Plné vstupné vyjde na dvacetikorunu.
Více o cestování po Českomoravské vrchovině čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 37.