LEXIKON ZDRAVÍ: Prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc. o trávení - U žen hrají roli hormony.
Občasné problémy s trávením má v průběhu života každý, někdy však mohou naznačovat vážnější nemoci. Kdy se obtíží zvládneme zbavit sami, kdy už je třeba navštívit lékaře? Nejen na tyto otázky odpovídá Prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc. z Klinického a výzkumného centra pro zánětlivá střevní onemocnění ISCARE a 1. LF UK Praha.
Pokud nás občas pálí žáha, je to normální, nebo může jí o signál nějakého onemocnění trávicího traktu?
„Občasný pocit pálení žáhy zažije skoro každý, jsou-li obtíže časté nebo dokonce denní, je to příznak poruchy funkce trávicí trubice, nejčastěji refluxní nemoci jícnu. Jedná se o jednu z nejčastěji se vyskytující choroby trávicího ústrojí, je způsobena abnormálním návratem žaludečního, kyselého obsahu do jícnu. U některých nemocných může vést i k poškození jícnu. V každém případě máme možnosti účinné terapie, která prakticky u všech nemocných vede k úpravě stavu.“
A co nadměrná plynatost či časté nadýmání důvodem? Je to důvod, proč navštívit lékaře?
„Záleží na intenzitě a na délce trvání obtíží. Občasné problémy s tímto druhem trávicích poruch má každý člověk v závislosti na řadě okolností, především množství a typu potravy, stresu, pohybové aktivitě, užívání léků apod. Jsou-li tyto obtíže velmi intenzivní a trvají-li delší dobu, jsou důvodem pro návštěvu lékaře, případně specialisty. Cílem návštěvy a eventuálního vyšetření je objasnění příčiny a zavedení efektivní léčby nebo odstranění vyvolávající příčiny a rozhodnutí, zda jde o projev chorobného stavu, nebo o důsledek nevhodné diety a životního stylu.
Kdo má problémy s trávením častěji, ženy, nebo muži? Čím je to podle vás způsobeno?
„Podle mých zkušeností a z celkového pohledu je trochu větší podíl žen. Samozřejmě je to velmi individuální. Nicméně trávení u žen je více ovlivňována hormonálními změnami v průběhu menstruačního cyklu, těhotenství a v menopauze. Za druhé ženy jsou většinou citlivější a vnímavější než muži, takže některé symptomy mohou na rozdíl od mužů pociťovat s daleko větší intenzitou a většími dopady na jejich denní aktivity. Častěji se u nich vyskytuje zácpa nebo průjem, meteorismus a plynatost.“
Mohou být některé potíže s trávením dědičné? Pokud ano, lze na dědičnost nějak vyzrát a potíže např. alespoň zmírnit?
„Pravdou je, že dědičnost se u některých poruch trávení významně podílí, jedná se především o některé stavy jako alergie nebo intolerance některých složek potravy, jako jsou lepek, laktóza nebo jiné mono či disacharidy. Existují také nemoci, u kterých je dědičnost zásadní, jako je dědičná a vrozená forma chronického zánětu břišní slinivky, a také u některých nemocných se zánětlivými nemocemi střev, jako jsou Crohnova nemoc nebo ulcerózní kolitida. Pak existují nemoci, na kterých se spíše než přenos genové informace, podílí podobný životní styl a způsob stravování a další faktory, například nadváha. Zde se uplatňuje například vyšší rodinný výskyt divertikulózy tlustého střeva nebo cholelitiasy (žlučových kamenů). Z lékařského pohledu je velmi důležité tyto informace o výskytu trávicích, nádorových nebo autoimunitních chorob v rodině získat, protože nám to pomáhá při rozhodování o možných příčinách pacientových obtíží.“
Může onemocnění trávicího traktu vyvolat samotný stres?
„Stres je jednou z nejčastějších příčin trávicích symptomů, jako jsou bolesti břicha, nadýmaní a průjem. Dokonce u některých chorob (jako je ulcerózní kolitida) se podílí (pravděpodobně) na vzniku nemoci a u většiny postižených určitě vede k opětovanému vzplanutí obtíží. Psychický stres je silný impuls, který působí na kůru mozku, kde vzniká vyšší nervová činnost. Nicméně kůra mozku je propojena s podkorovými centry, které řídí automaticky činnosti vnitřních orgánů, jako jsou srdce a také trávicí trubice. Opakovaný stres, respektive silné impulzy v kůře mozku, mohou vést k vysoké aktivitě podkorových center, která zvyšují činnost trávicí trubice. To může vést ke spasmům, nadměrným stahům, vzniku bolesti, průjmům, zvracení apod. U některých nemocných může vysoká aktivita tohoto tzv. vegetativního nervového systému indukovat vznik zánětu, jak je tomu u nemocných s ulcerózní kolitidou.“
Jaký máte názor na volně prodejné přípravky, které mají potíže s trávením mírnit? Můžeme je používat bez konzultace s lékařem?
„Volně prodejné přípravky obsahují probiotické bakterie nebo různé rostlinné výtažky obsahující vlákninu a také enzymy. Domnívám se, že přiměřené užívání těchto látek není na škodu a nemusí být konzultováno s lékařem. V případě, že se jedná o kombinované užití nebo užívání ve vyšších dávkách a na dlouhou dobu, tak konzultace s nutričním specialistou nebo s praktickým lékařem, případně gastroenterologem, na místě určitě je.
A co bylinky?
„Podle mého názoru jde opět o množství a délku užívání těchto přípravků. Krajní variantou je užívání různých čajů s projímavým účinkem k úpravě zácpy a některých rostlinných produktů, při dlouhodobém užívání může dojít k poškození střevní sliznice a v konečném důsledku ke zhoršení zácpy. Obecně vzato, občasné používání čajů zahrnujících výtažky z máty peprné, meduňky, fenyklu apod. trávicí činnost může upravit a odstranit bolestivé křeče, nadýmání a plynatost, při každodenním a dlouhodobém užívání by měl být informován ošetřující lékař, který by měl posoudit vhodnost tohoto postupu.“
íce o nemocech trávicího ústrojí najdete v tištěném Aha! pro ženy číslo 26.