Karlovy Vary mají co nabídnout nejen v době filmového festivalu...
Tohle město, kterému bylo v roce 1370 uděleno císařem Karlem IV. privilegium královské, vás chladnými nenechá. Aspoň nikoho takového neznám… Někteří jeho návštěvu prostě ignorují, neboť jsou přesvědčeni, že by jim vadila ruština znějící na každém kroku i shlížející z nápisů skoro na každém obchodu či hotelu. Pokud se ale od tohoto faktu dokážete oprostit, tak si Karlovy Vary zamilujete. A to nejen jejich lázeňskou, teď v létě přímo dovolenkovou atmosféru… Jste-li navíc filmoví fanoušci, nezbývá než sbalit batůžek nebo kufr a aspoň jednou se sem vydat.
Karlovy Vary nejsou pouze načinčané lázeňské promenády, léčivé prameny, teplé oplatky do jedné ruky a kalíšek becherovky do ruky druhé. Jsou to i zalesněné kopce vypínající se kolem, vyhlídky a dokonce lanovka. Každopádně ať už se sem chystáte právě v tomto týdnu, kdy začíná již 54. ročník zdejšího mezinárodního filmového festivalu, nebo až po sezoně, vždy je co objevovat. Pro mě osobně jsou ve městě nejhezčí právě vlahá rána prvních červencových dní, kdy naprostá většina festivalových hostů i diváků ještě pospává po probdělých nocích, a nábřeží kolem řeky Teplá lemované billboardy zvoucími na všechny ty soutěžní i nesoutěžní „pecky“ ještě zeje prázdnotou.
Pěkně na vyhlídku
Po ranní kávě mám vždy chuť vydat se do kopců. V lázeňských lesích, které obklopují město, je více než 130 km turistických stezek s altánky a odpočívadly. Rozhlednu Diana, na niž se dá pohodlně vyjet lanovkou od věhlasného Grandhotelu Pupp, už znám téměř jak své boty. O to víc se můžu těšit na novinku, kterou Karlovy Vary návštěvníkům od začátku letošního května nabízejí – na Goethovu vyhlídku. Pseudogotický objekt výletní restaurace s vyhlídkovou věží (postaven byl na přelomu let 1888 až 1889 podle návrhu architektů Fellnera a Helmera), chátral spoustu let. Město ho nechalo opravit za 40 milionů korun. Pokud si chcete dát trochu do těla, tak ke Goethově vyhlídce se dá například vystoupat od Vřídla po žluté turistické značce přes ulici Na Vyhlídce a pak lázeňskými lesy přes Vyhlídku Tři kříže. Dobré je ovšem vědět, že tato působivá cihlová stavba je přístupná prozatím pouze o víkendech od 12 do 17 hodin. I pohled na její exteriér ovšem stojí za to. Připomenu ještě, že vyhlídka je vysoká 42 metrů a chcete-li až na její vrcholek, je nezbytné vyšlapat 165 schodů…
Více o krásách tohoto města čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 26.