LEXIKON ZDRAVÍ: Roztroušená skleróza
Jde o chronické autoimunitní onemocnění, při němž dochází k tvorbě zánětlivých ložisek, která způsobují rozpad obalů nervových vláken. Ta nejsou schopna plnit svou funkci a vést vzruch. Po odeznění zánětu může být obal dotvořen. V akutním zánětu (atace) mohou být však poškozena i samotná nervová vlákna, která dle rozsahu poškození jsou nefunkční nebo fungují jen částečně. Toto neurologické poškození je nevratné.
4 formy onemocnění
* Remitentní-relabující
Trpí jí až 85% pacientů, ataky (extrémní únava a zhoršená hybnost) se střídají s obdobím klidu, intervaly mezi jednotlivými atakami mohou trvat měsíce až roky, spouštěčem bývá většinou stres nebo oslabení organismu infekcí, po atace může přetrvávat neurologické postižení v různé formě. Onemocnění se zpravidla projevuje u lidí mezi 20. – 40. rokem věku. Nemocný se s touto chorobou potýká celý život.
* Sekundárně chronicko-progresivní
Navazuje na remitentní formu, ataky postupně vymizí a neurologické postižení je trvalé. Pacient je do určité míry invalidní.
* Primárně progresivní
Je častější u mužů, začíná mezi 40. – 50. rokem života. Neurologické postižení vzniká plíživě pozvolna a bez atak.
* Relabující-progresivní
Poměrně vzácná, každá ataka zanechává na funkci nervového systému výrazný defekt. Pacienta ohrožuje nejvíc z hlediska invalidity.
Příčiny: Zatím nejsou zcela známé. Je pravděpodobné, že se na vzniku nemoci podílí genetické předpoklady, stres, opakující se neléčené infekce či změny hladiny pohlavních hormonů (např. v období po porodu).
Projevy
* Primární spočívají v bolestivosti za okem, která je dána zánětem očního nervu, poruchách vidění, jako je snížená ostrost zraku, horší vnímání barev, dvojité vidění, výpadky zorného pole nebo neschopnost fixovat obraz.
Postižen může být i trojklaný nerv, což se projeví bolestmi obličeje, problémy s polykáním či výslovností. Dalšími příznaky jsou poruchy citlivosti a brnění prstů, které přecházejí v poruchy hybnosti. Pacienti se potýkají i s potížemi s rovnováhou. Nepříjemné je postižení svěračů, které se vyskytne cca u 80 % pacientů. Až 85 % nemocných se potýká s extrémní únavou, zejména v souvislosti s atakami onemocnění, ale i mimo ně. Poruchy myšlení postihují v mírné formě 70% pacientů, spočívají v pomalejším zpracovávání informací, poruchách pozornosti nebo vyjadřování.
* Sekundární projevy vycházejí z primárních, jde například o náchylnost k zánětům močových cest při poruchách funkce močového měchýře, proleženiny při invaliditě, únava nebo zhoršená koordinace pohybu mohou vést k deformaci a ochabnutí svalů, řídnutí kostí zvyšuje riziko zlomenin.
* Terciální jsou společenské a psychologické komplikace, které onemocnění pacientovi působí. Nemocní mohou trpět depresemi či úzkostmi.
Rizikové faktory
* Kouření
* Nadbytek nenasycených mastných kyselin v potravě
* Nedostatek vitamínu D
Léčba
Je nezbytné stanovit diagnózu, a to pomocí magnetické rezonance a lumbální punkce, při které je odebráno malé množství mozkomíšního moku, jehož vyšetření vyloučí jinou příčinu. Léčba spočívá ve zmírnění potíží, předcházení novým atakám a zpomalení postupu onemocnění. Vyžaduje zejména spolupráci neurologa, fyzioterapeuta a psychiatra či psychologa. Léčba je vždy individuální podle potřeb konkrétního pacienta, spočívá v podávání vysokých dávek kortikoidů a imunomodulační léčbě, které zpomalují postup onemocnění. Tyto léky mohou však mít různé vedlejší účinky, např. kožní problémy, přibývání na váze, vyšší krevní tlak, žaludeční problémy, osteoporóza, psychické problémy a deprese. Alternativní dostupnou možností je také užívání marihuany, která pacientům ulevuje od svalových křečí a bolestí. Její užívání ale zvyšuje riziko psychických poruch. Léčbu podporuje pravidelné cvičení, dostatečná relaxace, vyvážená strava a pitný režim, užívání vitamínu D, stimulace duševní aktivitou (čtení, křížovky, učení), pravidelný denní režim, zdravé rodinné a partnerské vztahy.
Další neurologická onemocněních a cviky, které pomáhají nejen při neurologických potížích najdete v tištěném Aha! pro ženy číslo 9.
