Sicílie: Na pár dnů nejen za památkami...
Buon giorno, signora. Praga? Cecoslovacchia? Vino bianco o rosso? Číšník Antonio si nás zapamatoval po první večeři a měl evidentně radost, že nemusí vítat hosty anglicky. Italové jsou na svoji řeč patřičně hrdí, a pokud je pozdravíte po jejich, hned si je získáte. Ať už jste v Kalábrii, Toskánsku či jako na Sicílii, největším ostrově Středozemního moře. V krajině, kde i na sklonku parného léta jsou tráva a stromy zelené, kde na každém rohu kvetou fialové a bílé buganvílie, po večerech omamně voní jasmín a moře díky občasným spodním proudům dokáže citelně osvěžit. Když k tomu přidáte dobrou místní kuchyni i víno, divokou přírodu a spoustu starověkých památek, získáte neodbytný pocit, že se sem ještě aspoň jednou musíte podívat.
Za antickými památkami
Říká se, že kdo nezažil největší zdejší město Palermo (655 tisíc obyvatel), žhavou metropoli, při vyslovení jejíhož názvu se většina z nás vybaví i další slovo – mafie, nepoznal pravou Sicílii. Jenže dovolená má pouhých osm dní, a tak jsme se rozhodli využít raději toho, že jsme ubytováni pár kilometrů od jiného města, mnohem menšího, ale nejkrásnějšího a zřejmě nejdražšího na ostrově. Letovisko Taormina se vypíná na skalnatém útesu nad Jónským mořem. Právě odsud se nabízí jeden z nejúžasnějších výhledů na Etnu. Ze Sain t' Allesia jsme se tam dostali místní autobusovou modrou linkou za 4,20 eura (zpáteční jízdenka). Z nádraží se poměrně rychle ocitnete v historickém centru, které zdobí úpravné paláce s balkony plnými květin, vydlážděná náměstí s kostely i útulnými restauracemi a kavárnami. K nejznámějším zdejším památkám patří řecké divadlo ze 3. století před naším letopočtem, které posléze v 1. století již našeho letopočtu přestavěli Římané. Má průměr 109 metrů a je z něj výhled na Etnu, město samotné i na velký kus pobřeží (vstupenka do amfiteátru vyjde dospělého na 10 eur). Řecké divadlo původně určené až pro 15 tisíc diváků se nachází i na severním pobřeží, v Syrakusách, rodném městě slavného řeckého učence Archimeda. Ale to už by bylo na další výlet a času není nazbyt, protože chceme kromě koupání v moři a slunění na plážích zažít i plavbu lodí. A kam jinam než na Liparské ostrovy.
Lodí na Lipary
Je to zážitek, kterému byste během dovolené měli minimálně jeden den věnovat. Lodě na Liparské (nebo jak jim tady říkají Eolské) ostrovy, kterém vzhledem nezapřou svůj sopečný původ, vyplouvají z města Milazzo. I v tomto případě jsme zvolili cestu nejjednoduššího odporu – tedy fakultativní výlet, přičemž opět záleží na tom, jak vzdálené je vaše letovisko od přístavu. Nás to vyšlo na 80 eur pro jednoho. Plavba dlouhá několik desítek kilometrů trvá přibližně hodinu a můžete si zvolit, zda tento čas strávíte v klimatizované části výletní lodi, nebo na její horní palubě, kde ovšem budete vydáni napospas pražícímu slunci. Za ten pocit svobody a nekonečnosti, který vás možná přepadne při pohledu na stříbřitomodrou hladinu moře rozprostírající se všude kolem vás (budete-li mít štěstí, potkáte i delfíny), to určitě stojí. Nejprve jsme zavítali na největší z Liparských ostrovů, Lipary. Na prohlídku přístavního historického městečka s barokními fasádami a kostelními věžemi budou dvě tři hodiny stačit. Určitě nevynechejte akropoli, horní město, které se nachází na mohutném skalním masivu, ani ulici Via Vittorio Emanuele, která je korzem i nákupní třídou. Zatímco ostrov Lipary je rájem pro pěší turisty, na ostrově Vulcano (už když se budete blížit k přístavu, ovane vás ne zrovna příjemný sirný odér) si přijdou nasvé milovníci termální vody. Zdejší pobřeží nenabízí mnoho pláží, ale zato jsou černé, tvořené vulkanickým pískem. K hlavnímu kráteru Gran Cratere, z něhož stoupají oblaka černého kouře, vás dovede značená turistická stezka. Což je dokladem, že sopka sice momentálně odpočívá, ale je stále aktivní. Při zpáteční cestě z Liparských ostrovů budete během plavby znovu obdivovat jejich stříbřitě šedé kužele, skalní oblouky, útesy, jeskyně i zátoky s plážemi. Pokud cestujete samostatně a vyhledáváte dobrodružství, zkuste se aspoň na jednu noc ubytovat na blízkém Stromboli, ostrově s dosud činnou sopkou, a večer se pak s průvodcem vydejte k jejímu kráteru.
O sicilské kuchyni se dozvíte v tištěném Aha! pro ženy číslo 36.