LEXIKON ZDRAVÍ ORL: Očima odborníka - Na co si dávat pozor a čeho se vyvarovat?
V tištěném Aha! pro ženy si v Lexikonu zdraví nad otázkami pro odborníka můžete přečíst, jak si čistit uši. V tomto případě se jedná o babské rady a obecná doporučení, jak uši čistit. Váš lékař ORL by vám pravděpodobně doporučil jiné metody, které jsou pro vás vhodné, stejně jako MUDr. Vladimír Čuba othorinolaryngolog z Kladna, který v následujícím textu odborně reaguje na otázky, které vás ohledně ORL zajímají.
Na podzim potíží přibývá, říká MUDr. Vladimír Čuba.
1) Může se pacient vyhnout návštěvě na ORL a například píchání uší dodržováním některých zásad a doporučení praktického lékaře?
"Máte-li na mysli proříznutí bubínku za účelem vypuštění hnisu ze středouší tzv. paracentéza, tak mohou. Primárně bakteriálních zánětů středouší, kde se tento chirurgický zákrok má zejména používat, je totiž jen kolem 10 %, virových je tedy kolem 90 %, tam je tento instrument nadbytečný. Virové záněty středouší vznikají často z plného zdraví, kdy ještě žádné jiné příznaky nejsou přítomné. Prvním a často jediným příznakem je bolest v daném uchu. Zde mohou pacienti nebo, v případě dětí, rodiče samoléčbou zkrátit dobu bolesti okamžitým podáním protizánětlivých léků – analgetik a lokální aplikací mulové špičky, smočené do čistého 50-70% alkoholu, kdo má ušní kapky s protizánětlivým účinkem může též použít. Mulová špička (vyrobená z mulového čtverce) se vloží pinzetou do zvukovodu a zatlačí se dovnitř tak, aby byl zajištěn kontakt s bubínkem, zadní okraj vyčnívá ze zvukovodu. Alkohol je třeba dokapávat, protože se postupně odpařuje, takže funguje jako chladivý obklad a zároveň působí proti bolesti otupením nervových zakončení a lokálně dezinfikuje. Mul možno ve zvukovodu ponechat až 24 hodin, po odstranění zkontrolujte celkový stav, zejména sluch, bolest, otok, teplotu eventuálně výtok ze zvukovodu. Pokud obtíže nejsou, pokračuje se v klidovém režimu a mohu návštěvu lékaře odložit. V opačném v případě je kontrola u lékaře vhodná. Nadbytečně prováděné paracentézy, tj. proříznutí bubínku, bez adekvátního znecitlivění, dosti často způsobují psychická traumata, zejména u dětí."
2) V jakém období jsou problémy v oblasti ORL nejčastější, tj. kdy máte nejvíce pacientů?
„Pacientů přibývá s podzimem, kdy klesá venkovní teplota, a dochází tak k nachlazením. Zejména v předškolních zařízeních, kde imunita dětí ještě není dostatečně vyzrálá, se infekce velmi rychle šíří a množí se jejich komplikace – záněty středouší, vedlejších nosních dutin atd. Počty postupně rostou celou zimu až do jara, kdy se přidávají pylové alergie. V létě jsou špičky v období veder, kdy se lidé začínají koupat a strmě stoupá výskyt mazových zátek zvukovodů a jejich zánětů.“
3) Stále ještě je doba dovolených, a tak se nabízí otázka, zda také lety letadlem a změny tlaku v letadle mohou způsobit například záněty uší nebo jiné problémy?
„Samotný let a změny tlaku nemůže záněty vyvolat, může ale vyvolat tzv. barotrauma, kdy vlivem nedokonalého vyrovnávání tlaku ve středouší dochází ke zhoršení sluchu, zejména při startu a přistání. Dochází k bolestivým krevním výronům ve stěně bubínku, v horším případě k jeho prasknutí. Hojení bývá bez komplikací. K vyrovnání tlaku se doporučuje zívat nebo žvýkat, což ale nebývá vždy úspěšné.“
4) Mohou onemocnění v oblasti ORL vyvolat i některé vodní sporty, například oblíbené potápění, u kterého jsou uši také vystaveny změnám tlaku?
„Při potápění hrozí poškození bubínku při nemožnosti vyrovnat tlak ve středouší jako v letadle, v krajním případě hrozí protržení bubínku v zeslabené části. Protržení bubínku bývá provázeno bolestí a akutní rotační závratí, způsobené proniknutím studené vody do středouší. Pokud se tak stane ve větší hloubce, potom při rychlém vynoření hrozí ucpání malých cév bublinkami dusíku. Stav se řečí urychleným přesunem do hyperbarické komory k zajištění léčby kyslíkem, který je inhalován za zvýšeného tlaku.“
5) Jak je to, pokud jde o plavání? Mají plavci vyšší pravděpodobnost vzniku chronické rýmy, zánětů uší, nebo zánětu nosohltanu?
„Pochopitelně záleží, v jaké vodě, jak dlouho se plave a jaká je teplota vody. Plavání v příjemně teplé mořské vodě většinou působí na tělo blahodárně. Na sliznice horních dýchacích cest působí mírně dezinfekčně a rozpouští hlenové krusty. Koupání v přechlorované vodě v bazénech může u citlivých jedinců vyvolat podráždění sliznic a porušením ochranné vrstvy hlenu snížit místní imunitu, s následným rozvojem infekce. Jinak nejčastějším onemocněním v létě je tzv. plavecké ucho – bakteriální zánět zvukovodu tam, kde je mazová zátka nebo naopak maz nadměrným samočištěním štětičkami chybí. Samoléčba je prakticky stejná jako v případě zánětu středouší. Jako prevenci lze doporučit různé kapky nebo spreje na bázi olejů – např. olivový, který případnou zátku změkčí, takže umožní její snadnější vyloučení, promaštěná kůže se pak stává odolnější vůči infekci.“
6) Mohou se některé ORL chronické obtíže, jako např. chronická rýma, nosní polypy aj. zhoršovat s věkem?
„Pokud jde o chronickou rýmu alergického původu, ta se s věkem většinou zlepšuje. Nealergická chronická rýma u někoho trvá celoživotně a projevuje se občasnou vodnatou sekrecí bez ucpávání nosu. Jedná se o jakousi neurózu nervových zakončení v nosní sliznici s únikem tkáňového moku mimo cévy. Zde se léčba nedaří a záleží na mnoha faktorech, zda je pacientovi lépe, nebo hůře. Nosní polypy vznikají v podstatě v jakémkoliv věku z otoků nosní sliznice, jejím kapkovitým vychlípením v oblasti nosních skořep, či čichového labyrintu. Projevují se ucpaným nosem a zhoršením čichu. Většinou dobře reagují na místní inhalační kortikosteroidy, které se mohou podávat i dlouhodobě. Pokud je i tak nosní průchodnost nedostatečná, odstraňují se v celkové anestézii. Recidivy ale bývají časté.“
Více o chorobách nosu, uší a krku najdete v tištěném Aha! pro ženy číslo 34.