Protinožcem na tři týdny I: Postřehy editorky Aha! pro ženy z Austrálie, země, kde se v lednu chodí v žabkách!
Stačily tři týdny a já se zamilovala. Do usměvavých lidí, nízkých viktoriánských domků s kovovým zábradlím připomínajícím krajku, do kontrastu štíhlých palem a skleněných mrakodrapů, do modré oblohy, širokých pláží, kde si nikdo nepřekáží, bouřících vln Pacifiku, oranžové země a oranžových skal, starých tramvají, hospůdek s kuchyněmi ze všech koutů světa, tenisových odpolední, zelených parků a zahrad a úžasné kávy. Austrálie se stala mojí láskou. Nečiním si nárok na to, že tento rozlehlý kontinent, na němž žije pouhých 23 milionů lidí, znám. Ostatně na to by mi nestačil ani rok.
V Austrálii jsem bydlela u kamarádů. Odpadla tak starost o to, kde a za kolik budu spát. Je však třeba počítat s tím, že v Austrálii je pro nás draho. Za jeden australský dolar dáte v současnosti cca 19 Kč, a když pak na místě zjistíte, že v hospodě si zkrátka pivo pod 10 dolarů nedáte, spadne vám trochu čelist. Nebudu ale jen strašit, ušetřit se dá zase jinde. Například při cestování hromadnou dopravou po Melbourne – v samém centru City totiž existuje tzv. Free zone, tedy volná zóna, a vy tudíž nemusíte za jízdu platit ani centík…
Hlavně se namazat
Po šesti hodinách strávených v letadle mezi Prahou a Dubají a po 13 a půl hodinách letu mezi Dubají a Melbourne už ani nevíte, čí jste. Vidina nového poznávání mě však držela nad vodou. Z domova jsem odlétala za mrazivého lednového dne a po přistání v Melbourne mě ovanul horký vzduch. Byla půlnoc a teploměr ještě stále hlásil 26 stupňů. Tyhle změny snáší každý jinak, každopádně přijet v noci je nejlepší. Prospíte se a ráno se můžete vydat do víru velkoměsta s docela čistou hlavou. A tak jsem vyrazila, žabky na nohou (v těch tu chodí všichni), kraťasy, tričko, tmavé brýle a namazaná „padesátkou“. A mažou se všichni Australané, protože na ulici téměř nikoho opáleného nevidíte. Zdejší obyvatelé dobře vědí, že nad jejich zemí je rozsáhlá ozonová díra, a tak smažit se na slunci bez ochrany znamená velké riziko pozdější rakoviny kůže.
První dojmy
První dojmy z Melbourne, hlavního města státu Victoria a po Sydney druhého největšího města v Austrálii? Skvělé. Jednak mě uchvátilo teplo, modrá obloha a pak úžasné kontrasty. Nejhezčí vzpomínky mám od řeky Yarry. Stojím si tak na Princes Bridge, na jedné straně parky a zahrady (těmi je město proslulé) plné modrých a bílých hortenzií, oranžových strelicií a dalších pestrých květů, na druhé straně vysoké štíhlé palmy, nábřeží a nad ním City plné skleněných výškových budov. Mezi nimi se schovává symbol města - nádraží Flinders Street Station postavené v roce 1854, poblíž katedrála sv. Paula, vedle moderní náměstí Federation Square (jeho nádvoří je dlážděné 460 tisíci ručně položenými dlažebními kostkami), kde lidé obědvají, rozprávějí, dávají si rande a v plážových rozkládacích lehátkách sledují na velkoplošných obrazovkách zápasy tenisového Australian Open.
Lidí je všude spousta, jednoznačně mezi nimi dominují Asiati, ale na ulicích i v dopravních prostředcích potkáváte takovou směsici národů, o které se ve středu Evropě ani nezdá. Multikulturalismus je tu cítit na každém kroku. A nikomu to evidentně nevadí.
Odnaučí vás kouřit
Připadala jsem si jako černá ovce… Pokud si totiž myslíte, že uvolnění Australané si u kávy, na pláži nebo na lavičce v parku zapálí, jste na omylu. Zákaz kouření tady platí téměř všude. Nápisy No smoking vylučují cigarety nejen z restaurací, ale z 99 procent si nezakouříte ani na venkovních zahrádkách přiléhajících k bistrům a kavárnám. Navíc jsou nápisy často doplněny o větu: Zákaz platí ještě 4 metry od zahrádky! Například v městečku Yulara uprostřed kontinentu je kuřákům vyhrazené pouze jediné místečko u popelnic. Krabičky cigaret mají ošklivé obrázky úplně všude a nikde je nevystavují. V trafikách jsou pevně uzamčeny v plechových skříních za zády prodavače. Nehodnotím, zda je to dobře či špatně, je to prostě jiné než u nás. A zdejší kuřáci si už zvykli, že zapálit si mohou maximálně na vlastním balkoně či zahradě. Tedy pokud je neudá soused, že mu jde smrad do bytu. Nebo pokud mají slušnou výplatu, protože krabička cigaret vyjde v průměru na 550 korun českých!
O co méně místní kouří, o to více holdují kávě. Podotýkám velmi dobré kávě. Kavárničky často spojené s pražírnami jsou na každém kroku a příprava kávy, to je obřad. Nejoblíbenější je capuccino s pěnou tak lahodnou a hustou, že ji musíte na konci vyškrabávat lžičkou z hrnku. Kafe je taky jednou z mála srovnatelných položek. Střední porci seženete za 3,50 až 4 australské dolary.
Pokračování Míšina vyprávění už zítra na našem webu, nebo hned v tištěném Aha! pro ženy! V prodeji jen za 8,90 Kč!