Očima psycholožky: Jak je pro ženu těžké odpustit, když ji manžel opustí a nechá samotnou s dětmi?
Na otázky odpovídá psycholožka Alex Hrouzková.
Jak složité je pro ženu odpustit, že ji muž kdysi nechal samotnou v době, kdy ho nejvíce potřebovala?
„Odpuštění není zdaleka to nejdůležitější, co je potřeba udělat, aby „porušený“ vztah dostal znovu šanci. To nejdůležitější v prvé řadě je náležitě si odžít emoce, které rozpad vztahu doprovázely a následně dokázat celou situaci přijmout. Když si žena dokáže říci něco jako: „Ano, to co se mezi námi stalo, se muselo z nějakého důvodu stát. Můj muž i já jsme to spolu dříve neuměli jinak, ale nyní to chceme oba zkusit znovu. Cítím, že tak je to v pořádku..“, tak je na dobré cestě k tomu, aby se staré rány zahojily natolik, aby nedělaly paseku v dalších spoluprožitých letech. Když žena není schopna situaci přijmout, a když není ochotna pátrat po tom, co všechno jí a jejího muže vedlo k tomu, že od sebe odešli a proč zase mají touhu se k sobě vrátit, hrozí, že se bude zmítat v pocitech ublíženosti, sebelítosti, ale také naštvání či dokonce pomsty, čímž zabrání vztahu, aby se posunul dále a vydržel.“
Je snadné vzdát se úspěšné kariéry a začít se věnovat jen manželovi a vnoučatům, jako to udělala například Daniela Kolářová?
„Vzdát se úspěšné kariéry je snadné v případě, že vnoučata a manžel stoupnou na žebříčku hodnot dotyčné ženy výše, než je její dosavadní kariéra. Pokud se žena dostane v životě do fáze, kdy u ní zesílí pocit, že starat se o vnoučata a manžela pro ni má větší smysl než budování kariéry, bude možná prožívat pocity nostalgie, ale nebude ukončením kariéry trpět. Kdyby však ženu někdo nutil k tomu, aby se vzdala kariéry a starala se místo toho o své blízké, ale ona sama by to tak necítila, nesla by ukončení kariéry samozřejmě mnohem hůř.“