Rukávky nenahradí rodiče – Bezpečí dětí u vody není samozřejmost!
Bazény na zahradě, koupání v přírodě i letní oslavy u vody patří k oblíbeným rodinným aktivitám. Právě v těchto chvílích však často dochází k podceňování bezpečnosti dětí. „Hlídají všichni, a tím pádem nikdo,“ upozorňuje Štěpánka Štrougalová, zakladatelka plaveckého centra Juklík, které je průkopníkem v oblasti kojeneckého plavání. Rodiče by podle ní neměli spoléhat na pomůcky, ale být u vody vždy přítomní a aktivní. Přinášíme praktické rady, jak na bezpečnost dětí u bazénu i v přírodních vodách – nejen během léta.
Když hlídají všichni, nehlídá nikdo „Dospělí si často myslí, že jsou ve skupině a všichni děti sledují. Jenže to většinou znamená, že je ve skutečnosti nesleduje nikdo,“ říká Štěpánka Štrougalová z plaveckého centra Juklík. Řešením je jednoduché pravidlo: vždy jasně určit, kdo má dohled nad dětmi na starost. A to jmenovitě. „Pavle, jdu si přidat dort. Hlídáš teď všechny děti ve vodě ty.“ Pomáhá také vymezit konkrétní čas na koupání a poté bazén zakrýt. Pokud je u vody více dětí a jen dva dospělí, je podle odbornice ideální, rozdělit si role: jeden je přímo s dětmi ve vodě, druhý sleduje situaci ze břehu. Každý má jasný úkol a děti nejsou nikdy bez dozoru. I to může výrazně snížit riziko nehody.
Sdílený zážitek, nejen dozor z břehu Mnoho rodičů spoléhá na pomůcky – rukávky, vesty, kruhy, plováky. Ty ale nejsou zárukou bezpečí. „Pomůcky jsou jen doplněk. Dítě by mělo být buď na dosah, nebo na dohled – podle věku. Nesmíme se nechat ukolébat pocitem, že když má dítě na sobě vestu, nic se nemůže stát,“ upozorňuje Štěpánka Štrougalová. Velké nafukovací hračky mohou být navíc zrádné – dítě se může dostat pod ně, ztratit orientaci a zpanikařit.
Mnohé nehody se stávají i tehdy, když jsou rodiče fyzicky přítomní, ale jen pasivně sledují. „Vidím to znovu a znovu – malé dítě je ověšené rukávky, vestou, kruhem, sedí v nafukovacím člunu... a rodiče na něj koukají ze břehu. Ale ono potřebuje mámu nebo tátu vedle sebe, ruku na rameni – nejen pro pocit bezpečí, ale také pro sdílený zážitek,“ podotýká Štěpánka Štrougalová.
Zvláštní pozornost vyžaduje koupání v přírodních vodách, které se od bazénu výrazně liší. Zatímco bazén je ohraničený, přehledný, s rovnoměrnou teplotou a pevným dnem, rybníky nebo přehrady mohou být zrádné. Tmavá voda dítě vyděsí, dno může klouzat, proud nebo vlna ho mohou odnést dál od břehu. A především – dítě snadno přecení své síly. I obyčejný rybník může být nečekanou výzvou.
Topí se někdo? Nejdřív přemýšlejte, pak jednejte!
„V krizové situaci máme tendenci jednat instinktivně, ale právě to může situaci zhoršit. Vždy nejdřív zhodnoťte, co je nejbezpečnější pro vás i pro dítě. Bez váhání můžete skočit do vody tehdy, když se někdo topí v mělkém, průhledném bazénu a jste nablízku. Voda je skvělá kamarádka, ale jen pokud dodržujeme pravidla. A ta by děti měly znát opravdu od malička – ideálně už od jednoho roku,“ zdůrazňuje odbornice.
Dítě by mělo vědět, že:
- do vody smí jít jen s vědomím dospělého
- hlásí každý svůj pohyb (klouzačka, záchod, kamarád)
- zná vyznačený prostor pro plavání
- rozumí nebezpečí v plavební dráze nebo u jezu
- ví, kdy může skákat do vody a jak se přesvědčit, že je bezpečno
- do vody se nechodí s plným břichem ani rozpáleným tělem
- v přírodní vodě může být tma, bahno, ryby nebo větší vlny
- umí reagovat, když vidí někoho v nesnázích.
Plavecké centrum Juklík
Je od roku 1988 průkopníkem v metodice kojeneckého plavání a konzultantem při tvorbě jeho hygienických norem. Dnes provozuje několik vlastních bazénů, které jsou proslulé špičkovou kvalitou vody, vybavením i perfektním zázemím pro pobyt rodin s malými dětmi. V kurzech (skupinových i individuálních), které vedou zkušení trenéři, se děti naučí nejen dobře plavat, ale i se chovat bezpečně u vody. Plavecké centrum Juklík je zaměřené na nejmenší děti od 2 měsíců do 15 let, ale nabízí i aqua-aerobic pro dospělé a zábavné i vzdělávací aktivity pro rodiny. Velký zájem je také o nevedené volné hodiny a dětské narozeninové oslavy. Více na www.juklik.cz
