Co je dobré vědět, než vyrazíte do sklípku či na vinobraní...
Češi jsou národem pivařů, ale také milují víno. Stále častěji se za ním vydávají do různých koutů republiky, zejména na jižní Moravu. Na sklonku léta se tu začínají konat různé akce, jako jsou například otevřené sklepy, řízené degustace a prezentace vín místních vinařů. Koncem srpna se na mnoha místech koná tzv. zarážení hory a s blížícím se podzimem se už těšíme na burčák a vinobraní. Jak si užít víno a do jakých destinací se v našich končinách vypravit, poradí národní sommelierka Klára Kollárová. Její kolegyně, sommelierka Denisa Kolaříková zase prozradí, jak párovat víno s jídlem.
HISTORIE NA ÚVOD
Vinná réva se k nám dostala již zhruba ve 3. století našeho letopočtu. O významný rozvoj vinařství v Čechách a na Moravě se zasloužil Karel IV, za jehož vlády u nás vznikala první vinařská centra, jako např. Hustopeče, Mikulov či Znojmo. Tato místa jsou s vínem spojena i dnes. Existuje však řada dalších vinařských oblastí, které stojí za návštěvu, v České republice je dnes více než 17 500 ha vinic a česká a moravská vína mají v rámci světové vinařské produkce své místo. Než začnete za vínem cestovat po světě, není na škodu dobře prozkoumat, co nabízí domácí vinaři.
CO JE DOBRÉ VĚDĚT
„Jsme severněji položený vinařský region a nikdy nesklidíme z jednoho keře desítky kilogramů hroznů. Základní surovina je zde poměrně vzácná na to, abychom z ní mohli vyrábět tuctová levná vína. Každý vinař je u nás motivovaný z omezených zdrojů udělat to nejlepší,“ říká národní sommelierka Klára Kollárová. Moravská a česká vína jsou velmi kvalitní, jedinečná, osobitá a odrážejí naši zem. „V domácích vínech se odráží také práce a úsilí našich vinařů, tedy těch, kteří se starají o krajinu, zaměstnávají lidi a utržené peníze investují do svých firem a zbytek utratí za zboží a služby tady u nás. Být patriotem není nic, za co bychom se měli stydět. Naopak, takto se k vínu chová celý svět,“ zdůrazňuje sommelierka.
Bílé víno s dlouhodobou tradicí
V ČR se pěstuje 29 odrůd bílého vína, které rozdělujeme do tří skupin. První skupina má přirozeně vyšší obsah kyselin a jde o vína ovocitá, šťavnatá a pikantní, jako např. Ryzlink vlašský a rýnský či Sauvignon. Druhá skupina jsou vína svěží a ovocná s nižším obsahem kyselin, např. Rulandské bílé a šedé, Chardonay, Müller Turgau, Neuburské či Sylvánské zelené. Třetí skupinu tvoří aromatické odrůdy s výraznou chutí i vůní, které jsou spíše kořenité a většinou se s nimi setkáme jako s polosuchými či polosladkými, jako např. Pálava, Tramín červený, Muškát moravský.
Červeným vínem proti škůdcům
Největším impulsem pro šlechtění a pěstování modrých odrůd u nás bylo šíření révokaza před více než sto lety. Vinaři se snažili vyšlechtit odrůdy, které by vůči tomuto škůdci byly odolné, proto vznikla řada odrůd révy s původem na Moravě. Jako např. André, Ariana, Cabernet Moravia, Neronet, Rubinet a další. V červených vínech z Čech a Moravy se zrcadlí specifické středoevropské klima a půda. Cítíme v nich například rybíz, višně, borůvky nebo i povidla.
Růžové není žádná směska
Růžové víno neboli rosé se vyrábí z odrůd modrých hroznů nejčastěji metodou krátkého naležení rozemletých hroznů. Nejde tedy o směs bílého a červeného vína, jak se někdo domnívá. Typické odrůdy pro výrobu rosé jsou u nás Svatovavřinecké, Frankovka, Merlot, Cabernet Sauvignon a Zweigeltrebe.
Více o víně, vinobraní, cestování i burčáku najdete v tištěném APŽ číslo 34.
