Ezoterika: Tajemná kouzla Vánoc...

Kouzla Vánoc (Pixabay)

12. prosince 2021 • 12:00

Advent – příchod nově zrozeného, naděje. V pohanském světě označoval slunovrat a v našem zrození Ježíška. Jde o dobu rozjímání a dobročinnosti, ale i zklidnění, pohody, lásky a souznění. A také zajímavých rituálů. pověr a tradic, které se přenášely z generace na generaci. Původní pohanské rituály se časem promísily s křesťanskými zvyky. Některé z nich připomíná vědma Jana Naděžda z Prahy.

Sváteční barvy
Tradiční barvy Vánoc jsou zelená a červená. Zelená je symbol přírody, červená symbol krve Ježíše Krista. Další je fialová, protože duchovní bývají oděni do slavnostního roucha této barvy. Nevhodné jsou žlutá a modrá, barvy Velikonoc.

Vůně cukroví
Perníky se pekly už ve 14. století, ale jejich historie bude nejspíš mnohem starší. Pro jejich výrobu se používaly dřevěné vyřezávané formy. Pečení cukroví sahá až do pohanských dob, byla to ozdoba dveří chalup, oken, ale třeba i stromů či chlévů. Chránilo před démony a duchy a proto se rozdávalo i členům rodiny, aby byli všichni dobře chráněni. Formy byly v podobě zvířat, přírodních motivů a postav lidí. Cukroví se má péct 9 až 12 druhů – jedná se o symbolická čísla. Od pohanů jsme si převzali rituál, v němž je znakem hojnosti, ochrany a také má i obřadní úlohu. Proto bychom měli několik kousků vždy obětovat. Tradice říká, že po zadělání kynutého těsta měla hospodyně na zahradě rukama hladit ovocné stromy a volat: „Stromečku, obroď, obroď.“ Díky tomu budou příští rok plodné. I hlazení dívčího břicha mělo popřát dotyčné dívce plodnost.

Adventní kalendář
Je znakem počítání, ale hlavně učením trpělivosti. Každý den si hlavně děti připomínají, že se svátek blíží. Přináší i slavnostní pocity magických okamžiků. Ten úplně první byl ručně vyrobený ze dřeva? Tištěný adventní kalendář z roku 1908 byl vystřihovací. Říkalo se mu V zemi Ježíškově a zobrazoval betlém.

Věnec se svícemi
K počítání adventního času slouží věnec se 4 svícemi. Oheň, který zapálíme každý týden jednou svící, je symbolem spálení všeho starého a nepotřebného a vnesení světla do nových dní. Věnec by měl být vždy zelený jako příroda a naznačuje, že po zimě se zase probudí. Svíčky v dřívějších dobách byly tři fialové nebo modré – tyto barvy symbolizují pokání, ztišení a očekávání, a jedna růžová. Někdy bývala ještě uprostřed pátá svíčka, a to bílá, která symbolizuje Ježíše Krista a zapaluje se na Štědrý den. Svíčky se zapalují proti směru hodinových ručiček. Na první adventní neděli (říká se jí železná) zapalujeme tzv. svíci proroků, která připomíná ty, již předpověděli Kristův příchod. Na druhou adventní neděli (bronzovou) zapalujeme tzv. svící betlémskou, která symbolizuje lásku Kristovu. Růžová svíce se zapaluje na třetí adventní neděli a říká se jí pastýřská. Vyjadřuje radost, že se příchod Spasitele blíží. Poslední adventní svíčka je andělská a představuje mír a pokoj.

Víte, že…
…adventní věnce se u nás dříve nepoužívaly? Poprvé k nám přišly až v první polovině 19. století. Ty úplně první byly vyřezané ze dřeva a nabarveny nazeleno.

Jmelí
V době adventu se domy zdobí jmelím, které má přinášet štěstí a požehnání celému domu. V zemích s keltskou tradicí se k adventní vánoční výzdobě přidává také cesmína a břečťan, které domov chrání před zlými duchy. Aby přineslo jmelí do domu štěstí, mělo by být darované. A čím víc má kuliček, tím víc štěstí přinese. Jen pozor, jmelí nedávejte do vázy, mělo by vždy viset.