Milan Šteindler (67) o současné partnerce: Seznámili jsme se při lelkování!
Asi nejvíc si ho vybavíte z komedie Vrať se do hrobu!, kde si herec Milan Šteindler (67) střihl hlavní roli, zároveň snímek režíroval a podílel se i na scénáři. Je také spoluzakladatelem legendárního divadla Sklep. Svůj smysl pro humor si herec drží dodnes. Zásadně však upravil svoji životosprávu. Poté, co před pěti lety přestal pít, výrazně zhubnul. V roce 2015 si prošel bouřlivým rozvodem s tehdejší manželkou Janou, se kterou má dvě děti. Nyní je už tři a půl roku šťastný po boku své exotické partnerky, majitelky PR agentury, která se specializuje na lékařství, Lilly Ahou Král. Jak se Milanovi podařilo zhubnout? Kde si padl do oka s nynější partnerkou? A proč je u něj dovolená zatím s otazníkem?
Milane, nejde si nevšimnout, že jste hodně zhubnul a vypadáte, že jste ve formě. Cvičíte, nebo čím to?
„Děkuju pěkně, chystám se pořídit si aplikaci na cvičení, to je první důležitý krok a vím, kam chci chodit plavat. (směje se) Ale zhubnul jsem, to ano, asi 16 kilo.“
Jak se vám to tedy podařilo?
„Rozhodl jsem se, že přestanu úplně pít. Ale zajímavé je, že když člověk přestane pít, obvykle hned zhubne. Já jsem přestal už asi před pěti lety, ale místo toho, abych zhubnul, tak jsem přibral. Pak jsem musel udělat ještě pár kroků k tomu, abych opravdu zhubnul.“
Jaké kroky?
„Nechal jsem si především dobře poradit, hubnul jsem, řekl bych pod zdravotním doporučením, a začal jsem pravidelně jíst malé porce. Můžete jíst šestkrát denně a vlastně teoreticky můžete jíst, co chcete, akorát těch řízků nesmíte snít moc. Takže jsem si dal jeden malý řízek. Ale pak jsem si dal ještě dort.“ (rozesměje se)
A držíte si váhu?
„Celkem si to udržuju. A řekl bych, že ten fyzický stav má poměrně silný vliv na ten duševní, takže když se mě někdo ptá, jak se mám, tak říkám, že jsem ve stavu bez stížností.“ (směje se)
Vaříte doma? Muži prý rádi vaří…
„Ano, a prý nadělají kolem sebe hrozný binec. Já to po sobě uklízím kupodivu. (usmívá se) Vařím nejčastěji špagety, takové to nejjednodušší jídlo, nebo jídla z jednoho hrnce, mám to rád a nedá to moc práce. To mě baví.“
Pojďme trochu odbočit. Na křest Haliny Pawlowské jste nedávno přišel v doprovodu své partnerky. Prozradíte, kdy a kde jste se potkali?
„Je to asi tři a půl roku, kdy jsme se potkali při práci. Lelkovali jsme v práci. (usmívá se) Ona má PR agenturu, která se věnuje kongresům a vzdělávání lékařů, a já jsem pro tu agenturu tenkrát měl něco dělat, tak jsme se zakecali, až jsme spolu zůstali.“
A přeskočila jiskra… Přesně tak, jak se jmenuje i Haliny nová kniha…
„Ano.“ (usmívá se)
Vyrazíte spolu v létě někam?
„Vzhledem k tomu, že mám odevzdat v polovině srpna knížku, tak ji musím nejdřív dodělat.“
To se dá na dovolené, nebo ne?
„To se právě moc nedá. Musím dodělat nějaké grafiky, protože jsou tam i ilustrace a fotografie, tak to bude ještě hodně práce.“
Čas na odpočinek a dovolenou tedy nezbude?
„Asi ne. Chtěli jsme jet někam v srpnu, ale vypadá to, že s tím termínem to jde čím dál víc z kopce, ale doufám, že když tak aspoň na konci prázdnin se na chvíli někam dostaneme.“
Vraťme se ale ještě k Halině Pawlowské, vaši kolegyni a kamarádce. Jaká je vaše první vzpomínka na ni?
„Nevím, jestli je první úplně, ale známe se ze školy, kde jsme se vlastně vídali pořád. To je už nějakých čtyřicet let. Tehdy jsme psali s Halinou na škole scénář pro komedii, která se měla dělat v italsko-české koprodukci ve spolupráci s italskou filmovou školou, ale protože to bylo v době hlubokého socialismu, tak na to samozřejmě nakonec nedošlo.“
Sedli jste si hned od začátku dobře… Nejen to čtěte v tištěém APŽ číslo 26.
