Robert Urban (37): Za hraní vděčím tátovi!
K vidění je momentálně v seriálech televize Prima Zoo a Eliška a Damián, kde hraje jednu z hlavních rolí. Známý je ale i jeho zákeřný doktor Zach z Ordinace v růžové zahradě 2. Robert Urban (37) je za nabídky, které mu přicházejí, velmi vděčný. K hraní ho totiž nasměroval jeho milovaný otec, který ho i s bratrem po rozvodu sám vychovával, když od nich odešla maminka. O ženách ve svém soukromí herec mluvit nechce, ale fanynek má rozhodně nespočet. Miluje procházky historickou Prahou, rád řídí auto a přemýšlí o životě. Co o sobě Robert ještě prozradil?
Roberte, jak byste popsal seriál Eliška a Damián pro diváka, který by se měl začít dívat?
„Je to historický seriál, který se prolíná se současností. Myslím, že může být zajímavý proto, že tady podle mě hodně dlouhou dobu nic takového nebylo, možná vůbec. Cestuje se časem, ale zároveň to není naivní, ten scénář je velmi dobře vymyšlený, takže divák s námi bude zkoumat, proč Damián z minulosti mizí do současnosti a objevuje se po boku Elišky.“
A vaše postava Damiána?
„Je to šlechtic, který si má z politických důvodů vzít princeznu, aby zabránil krveprolití. Ale jak už to tak v životě bývá, nechce ji, nelíbí se mu, ale je si samozřejmě vědom své povinnosti. A když jí chce dostát, do cesty mu přijde jiná žena, což je Eliška v podání Emmy Smetany. Má to tedy i romantickou linku.“
Když už jste zmínil Emmu Smetanu, jak jste si spolu sedli?
„Já mám s Emou jenom ty nejlepší zkušenosti a jsem hrozně rád, že jsme na sebe narazili. Je to opravdu krásná talentovaná mladá žena, maminka dvou nádherných dětí, s Jordym (manželem Emmy Smetany – pozn. red.) se známe, takže to nemohlo dopadnout líp. Zvlášť ve chvíli, kdy hrajete velkou love story, tak si s tou kolegyní prostě musíte sednout. Je to jedna z mých nejlepších zkušeností.“
Na Primě hrajete i v Zoo. Nevadí vám, že jste vidět hned v několika rolích najednou?
„Já jsem chtěl vždycky hrát, a to samozřejmě často s sebou přináší i hraní v seriálech. Pro mě je radost, když nějaká nabídka přijde, a snažím se vždy odvést maximum toho nejlepšího, co můžu. Také jsem si našel mezi kolegy přátele, takže se netěším jenom na samotné natáčení, ale i na setkání s nimi. Navíc mám možnost potkat spoustu velkých hereckých osobností, což je bonus k nezaplacení.“
Vy jste asi považován spíš za takový idol žen, ideálního muže…Jaké role u vás obecně převažují, kladné, nebo záporné?
„Teď hraju klaďase, ale třeba v Ordinaci v růžové zahradě hraju hajzlíka Dana Zacha, který se nebojí manipulovat se svojí ženou a je i násilník. Takže mám pocit, že v tuto chvíli je to vyvážené.“
Povězte, jak jste s herectvím vůbec začal?
„Po devítce jsem nastoupil normálně na konzervatoř a od té doby to dělám. Začínal jsem na divadle a moje kořeny jsou tam. Šest let jsem byl v angažmá v ostravské činohře v Národním divadle v moravskoslezském, pak jsem byl v Brně v muzikálu Stanislava Moši. Pak jsem se vrátil zpátky do Ostravy a teď jsem na volné noze v Praze.“
Podle toho, co říkáte, byla cesta k herectví víceméně jasná…
„Měl jsem úžasného tátu, který mě v mnoha věcech nasměroval a možná ve mně rozpoznal nějaké předpoklady, třeba pro hudbu a tanec. Dal mě proto na tancování, na gymnastiku, na step a tak různě, a ono se to v té devítce, když jsem přemýšlel, co dál, nějak vytříbilo. Vyšlo mi, že konzervatoř bude ideální. Táta mi sám řekl: Uvidíš, co se ti bude hodit. A měl setsakramentskou pravdu, protože i když jsem si to třeba na začátku neuměl úplně představit, tak za práci, kterou teď dělám, jsem vděčný a vděčím za ni tátovi. Nebýt jeho, tak tady teď s vámi nemluvím.“
Tatínek vám před lety zemřel. Chybí vám moc?
„Ano, chybí, vlastně není den, kdy bych si na něj nevzpomněl.“
Měli jste tedy mezi sebou hezký vztah. Povězte, jak moc je pro vás rodina důležitá? Nejen to se dočtete v tištěném Aha! pro ženy číslo 38.
