Janu Krausovou (69) proslavilo Velké sedlo, postihla ji i tragédie - Tatínek se oběsil!
Zatímco prožívala období největší slávy, za prapodivných okolností přišla o otce. Herečka Jana Krausová (69) se díky seriálu Československé televize Velké sedlo, který v 80. letech sledoval snad každý, sice proslavila, ale v osobním životě prožívala muka. V době, kdy její herecká kariéra stoupala, její otec Josef Pehr (†67), který rozdával radost dětem v pohádkách, spáchal sebevraždu. Přestože Jana po herecké kariéře nikdy netoužila, nakonec se hraní stalo jejím osudem. A na prknech potkala i svoje dvě životní lásky, Jana Krause (69) a Karla Rodena (61).
Jana se narodila 25. ledna 1954 v Praze do umělecké rodiny. Její tatínek Josef Pehr byl členem činoherního souboru Národního divadla a od roku 1953 učil loutkoherectví na pražské DAMU. Byl slavným hercem a děti, pro které hrál od samotných začátků Československé televize, ho znali jako maňáska Pepíčka, s nímž často vystupoval. Maminka Jiřina Genzerová (95) byla také loutkoherečkou a výtvarnicí. Janino dětství však příliš šťastné nebylo. Když jí bylo pět let, rodiče se rozvedli. S otcem se vídala jen občas a vyrůstala s maminkou a babičkou. Později se její matka provdala a nevlastním otcem herečky se stal herec a bavič Vladimír Dvořák (†74), který mimo jiné moderoval pořad Televarieté. Manželům se narodily další dvě děti, takže Jana získala nové sourozence. „Rodiče nás nikdy nedělili na vlastní a nevlastní. Milovali nás všechny,“ prozradila Krausová, která se sice narodila v Praze, ale vyrůstala na venkově. „Dětství jsem trávila v Podkrkonoší u Hořic, odkud pochází rodina mojí maminky. Milovala jsem jezdit se strejdou na voze s koňmi na pole,“ přiznala.
Kouzlo Menšíka
Jana často jezdila za svým biologickým otcem do Národního divadla a obdivovala tam herecké bardy. Jejím největším idolem ale prý byl Waldemar Matuška (†76). „Viděla jsem ho zpívat v Liberci, když tam tatínek hrál. Seznámil mě s ním, a to jsem pak nemohla ani spát, ani jíst. Tak mě semlely ty emoce,“ přiznala. Po základní škole šla Jana studovat na střední umělecko-průmyslovou školu obor grafika a monumentální malba. V dětském věku ji herectví moc nelákalo. Odmalička ale ráda kreslila, a proto se rozhodla pro výtvarnou dráhu. Jenže otcova práce ji natolik ovlivnila, že už během základní školy, ačkoliv se tomu chtěla vyhnout, hrála loutkové divadlo na pražském Smíchově. Později začala sama hrát v Divadle na okraji, jenže ničila ji tréma. A právě ta ji odradila od myšlenky zkusit přijímačky na DAMU. Místo toho zvolila studium na AVU a divadla se vzdala. „Chodila jsem do dramatického kroužku, který vedla Jiřina Stránská. Chodila k ní spousta hvězd, třeba Táňa Medvecká. Připravila jsem se u ní za zkoušky na DAMU, ale nakonec jsem dala přednost studiu malby,“ přiznala Krausová. Jenže talent se zakrýt nedá. Janu si hraní přece jen našlo, a to úplnou náhodou. Nechodila sice na konkurzy, ale filmaři si jí všimli ve škole, když hledali nové tváře pro snímek Jiřího Hanibala s názvem Malé letní blues. Jana si zahrála puberťačku, která špehuje starší zamilované páry. Bylo jí tehdy dvanáct let. Od té doby ji filmaři zařadili na seznam a začaly se jí hrnout herecké nabídky. V tom čase by Janu nenapadlo, že by se hraním mohla živit, a brala to jen jako vedlejšák. „Pak mi dal ale Karel Kachyňa roli potvůrky ve filmu Smrt mouchy. V seriálu Bláznivá rodinka jsem se potkala s Vladimírem Menšíkem. Když se zapnula kamera, neříkal věci ze scénáře. A štáb se tomu musel přizpůsobovat. Improvizoval, a všechny tím odbourával,“ svěřila Jana, která v tu chvíli propadla herectví. I když do té doby myslela, že to není nic pro ni, uvědomila si, že by přece jen chtěla kráčet touto cestou.
Velký smutek - Nejen o tom čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 31.