Kamila Janovičová (30): Moje Vánoce budou o ženské energii!
Proslavila ji role krásné hrnčířky a později královny Aničky z pohádky Tajemství staré bambitky nebo Tereza ze snímku Spolu. Sympatická zrzka Kamila Janovičová (30) vystudovala Janáčkovu konzervatoř v Ostravě, poté přešla na pražskou DAMU. Nyní za prací pendluje mezi Prahou, Jihočeským divadlem v Českých Budějovicích a Národním divadlem moravskoslezským v Ostravě. Má o čtyři roky starší sestru Julii, se kterou si velmi rozumí. Díky ní je také už dvojnásobnou tetou. Jak herečka stráví letošní svátky? Čím dojala své rodiče? A co jiného na sebe prozradila?
Kamilo, za pár dní jsou tady Vánoce. Co pro vás tyto svátky znamenají?
„Musím se přiznat, že co bydlím bez rodičů, vánoční výzdobu doma moc nemám. Nosím v uchu náušnici ve tvaru červeno-bílé hůlky, to je moje jediná výzdoba. (směje se) Dárky řeším klasicky na poslední chvíli a samozřejmě se snažím svátky trávit s rodinou. A vždycky si vzpomenu na své dětství…“
Pamatujete si, kdy jste přestala věřit, že dárky nosí Ježíšek?
„To vám řeknu naprosto přesně! Když jsem chodila do druhé třídy, tak jsem v té době hrála na klávesy, a abych nerušila, tak jsem si vzala sluchátka a hrála jsem potichu. Babička si nevšimla, že jsem v místnosti, a přišla s taškou a začala dárky dávat pod stromeček v domnění, že jsme se sestrou v pokojíčku a ničeho si nevšimneme. A přestavte si, jak malá holčička stojí u kláves, ani nedutá a s otevřenou pusou tohle všechno sleduje. Na to nikdy nezapomenu.“
Dodržovali jste doma nějaké zvyky?
„Koukaly jsme se sestrou na pohádky, snažily jsme se nejíst, abychom viděly zlaté prasátko. Také jsme házely papučí, což bylo úplně zbytečné, když mně bylo 5 a jí 9 let, a zkoušely jsme i lít olovo. Také jsme měly pravidlo, že jsme zdobily stromeček. Pokaždé v jiném stylu. Maminka ho ráno nazdobila a my jsme jí ho pěkně odstrojily a začaly ho zdobit našimi věcmi. Jednou to byl stromeček s kancelářskými potřebami, pak jsme měly mexický stromeček, takže místo hvězdy nahoru jsme mu daly sombrero a sluneční brýle. Vzaly jsme pomeranče, namáčely je do skořice a ty čerstvé plátky věšely na stromeček. A moc krásně to vonělo. To byl zrovna úspěšný ročník. (směje se) A pak jsme taky jednou zavěsily stromeček od stropu. Někde jsme se dočetly, že se to tak dřív dělalo.“
A jak u vás vypadá štědrovečerní tabule?
„Máme klasicky kapra se salátem. A protože tatínek je Slovák, tak máme oplatek s česnekem a medem, aby byl člověk celý rok zdravý. A je to docela síla, když si ho dáte večer nalačno.“
Vzpomenete si na dárek, který vás o Vánocích nejvíc překvapil?
„Nejvíc mě dostal dárek od sestry, a to byla kniha Dobře utajené housle od Miroslava Horníčka, kterého mám hrozně ráda. V antikvariátu objevila knížku, ve které je dokonce Horníčkův podpis, což mě dojalo.“
Více čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 51.
