Natálie Halouzková (21) o cestě k herectví - Občas musím sbírat odvahu!
Když vstoupí do dveří, hned vás »nakazí« svým úsměvem. Natálii Halouzkovou (21) můžete nyní vídat v novém seriálu ZOO, který začala vysílat televize Prima. Herečkou chtěla být už jako dítě, ale že jí osud toto přání splní už v pouhých jedenácti letech, to ji ani ve snu nenapadlo. Nadšení pro hereckou profesi jí vydrželo dodnes, stejně jako pro tanec, kterému se věnuje ve volném čase. Koníčků má ale víc. Rodačce ze Špindlerova Mlýna zbývá však čas i na lásku, které je stále otevřená. V čem byl loňský rok pro Natálii výjimečný? A v čem si stále nevěří?
Natálie, vaší první rolí v životě byla Lada Smutná v seriálu Gympl s (r)učením omezeným, nebo jste si zahrála už i předtím v něčem?
„Ne ne, tohle byla opravdu moje první role a shodou okolností i můj první konkurz v životě. Já už jsem chtěla být odmalička herečka a rodiče a blízké okolí si ze mě dělalo srandu, že jsem hérečka. (směje se) Ale já jsem po tom opravu toužila a ono si mě to nakonec i našlo.“
Jak se to stalo?
„Na základce jsem měla spolužáka, který tehdy hrál v jednom seriálu a znal se s paní, jež měla hereckou agenturu. Byli dobří známí. A ta paní tehdy přišla na náš školní jarmark, kde jsem asi jako desetiletá holka za naši třídu prodávala, a tam mě oslovila, jestli bych nechtěla hrát v nějakém seriálu. Dala mi vizitku s kontaktem, a tak jsem se šla zaregistrovat do agentury. Pak přišel ten konkurz a vyšlo to.“ (směje se)
Jako malá jste i hodně tancovala. Jakému tanci jste se konkrétně věnovala?
„Dělala jsem modernu a vlastně ji tancuju stále. Sice o něco méně aktivně, ale pořád jsem součástí souboru a pracujeme na dalších představeních. Pořád mě to strašně baví.“
To jste ale měla dva směry, kterými jste se mohla v životě vydat, nebo ne?
„Vlastně ano, jednu dobu jsem fakt myslela, že budu tanečnice spíš než herečka. To bylo období mezi mými třinácti do takových sedmnácti, než přišla role v seriálu Krejzovi. Do té doby jsem veškerý svůj volný čas trávila na trénincích.“
Nebylo těžké všechno skloubit se školou?
„Právě, že ano. V těch vyšších ročnících na gymnáziu to bylo kolikrát hodně psychicky i fyzicky vyčerpávající, přesto jsem za to hrozně ráda, protože mi to opravdu hodně dalo.“
Po maturitě na gymnáziu jste nechtěla jít na DAMU?
„Studuju mediální studia na Fakultě sociálních věd Karlovy univerzity. Jestli to v budoucnu nějak pracovně využiju a budu se tomu věnovat, nevím, ale momentálně to pro mě není důležité.“ (rozesměje se)
Momentálně vás nicméně můžeme vidět v seriálu ZOO, který začala vysílat Prima…
„Ano, hraju roli Míny Veselé, což je taková zajímavá slečna. Tvoří pár s Markem, kterého hraje Štěpán Benoni, a je tedy velmi majetnická, co se týče svého partnera. Žárlí na Viky, na Markovu nejlepší kamarádku, kterou hraje Eva Burešová. A podle mě ze začátku nebude jasný, jestli je ta postava kladná, nebo záporná, je tak na hraně. Ani já to vlastně nevím, uvidím, co bude ve scénáři dál. Podle mě ale úplně neví, co chce.“ (směje se)
Přijdete taky do styku se zvířaty?
„Naštěstí, nebo bohužel ne, protože práce se zvířaty je náročná. To jsem si vyzkoušela už v Krejzových, kde se natáčelo se zvířaty dost.“
Máte nějakou negativní zkušenost?
„Jednou mi právě v ateliéru uletěl papoušek. Ta andulka klovala, ďobla mě do prstu a já jsem ji instinktivně pustila, to bylo hrozný. Byla jsem z toho tehdy úplně v háji. Našli ji až druhý den někdy odpoledne. Bylo to zajímavé.“ (směje se)
Zvířata ale máte ráda, ne? Máte doma nějaké?
„Doma jsme nikdy žádné zvíře neměli, ale teď bydlím už ve spolubydlení a tam máme dvě kočky. Já jsem kočková osoba.“ (směje se)
Když už jste zmínila váš domov, pocházíte ze Špindlerova Mlýna. To máte asi blízko k zimním sportům, viďte?
„Ne ke všem, jenom k lyžím ano, ale letos si říkám, že bych mohla zkusit snowboard. Ale jinak jsem lyžovala odmalička, protože se tomu věnovala i mamka, když byla malá, tak i já jsem poměrně intenzivně lyžovala. Od první třídy jsme pak bydleli už v Praze, ale pořád jsme měli na horách babičku s dědou, tak jsme tam pořád jezdili.“
Máte, Natálie, sourozence? To a mnohem více čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 3.