Charles Aznavour (+94) - šansoniér, který zemřel po návratu z posledního turné...
Francouz s arménskými kořeny, autor a písničkář, ale především šansoniér. Byl menšího vzrůstu, dle kritiky měl zpočátku nemožný hlas, přesto se stal legendou. Za vším stojí práce, kterou Charles Aznavour (+94) miloval, odvaha a sebevědomí. Jeho písničky jsou lyrické, plné lásky, ale i pravdivých témat, k nimž se jiní báli vyjadřovat. Aznavour je pojem, osobnost, kterou známe i u nás v Česku. Koncertoval u nás až v posledních letech, ve svém požehnaném věku. Krátce poté zemřel.
Aznavourův otec byl Armén původem z Gruzie a matka Arménka narozená v Turecku. Rodiče krátce po genocidě Arménů v roce 1915 uprchli. „Nechtěli na to vzpomínat, myslím, že se to snažili nějak vytěsnit. Zvlášť pro moji matku to bylo celoživotní trauma, pořád se zaobírala tím, že jediná přežila. Rodiče se v Istanbulu dostali na italskou loď, maminka už čekala moji sestru Aidu, která se narodila v Řecku. Francie, kde jsem se narodil já, byla pro moji rodinu mezistanicí. Chtěli do Ameriky, ale Paříž je okouzlila, bylo jim tady dobře. I proto, že byli umělci,“ vzpomínal Aznavour v roce 2016 v jednom z rozhovorů. Narodil se 22. května 1924 ve francouzské metropoli, kde rodina zůstala natrvalo, jako Shahnour Varenagh Aznavourian, později si jméno zjednodušil.
Zpívala celá rodina
Zpočátku byli chudí, ve stísněném podnájmu žili i s babičkou. Otec vydělával hudbou, maminka se příležitostně živila jako švadlena. Také sestra krásně zpívala. „Byl jsem vychován v duchu ruského divadla, hlavně Stanislavského. Rodiče byli herci a zpěváci, hodně mě toho naučili. Znal jsem velmi dobře ruské divadlo, které pro mě bylo vůbec prvním divadlem a také základem pro mé herectví,“ řekl v rozhlasovém pořadu Host do domu. Když se rodina trochu vzmohla, pronajala si malou restauraci. Nejčastějšími hosty v ní byly arménští uprchlíci. Hodně se tam zpívalo a pro Charlese to bylo naprosto přirozené. Po večerech recitoval arménské lidové básně, ve svém prvním dětském představení předvedl kavkazský tanec. Začal studovat herectví a balet. Se skutečnou školou se však musel v deseti letech rozloučit. Rodiče totiž neměli peníze, aby mohli platit vzdělání. Charles se od té doby učil sám. „Vždycky jsem toužil něco poznat a pochopit, což je velmi důležité v životě mladého muže,“ svěřil se. Stále šel za svým snem. Svou první filmovou roličku si střihl ve filmu Válka kluků, když mu bylo dvanáct. Se zpěvem to bylo horší, měl nedomykavost hlasivek. „Řekli, že můj hlas je pošramocený, a proto se nikdy nemohu stát umělcem. Pravdu měli jenom o mém hlasu, ale ve zbytku jsem jim ukázal, že se ve svých soudech zcela mýlili,” prozradil kdysi Aznavour.
Vzlety a pády
Během války si Charles přivydělával jako kamelot, jezdil po divadelních štacích. Seznámil se se skladatelem a pianistou Pierrem Rochem (+81), pod jehož vlivem začal skládat písně. Po válce se oženil se zpěvačkou Micheline Rugelovou-Fromentinovou. V květnu 1947 se jim narodila dcera Seda (72), o pět let později syn Charles (67). Aznavour se stýkal s lidmi z branže. Velký vliv na něj měla Édith Piaf (+47), která v něm viděla talent a ponoukala ho, aby zpíval a psal. Doporučila mu i plastickou operaci nosu, kterou její chráněnec podstoupil. Édith vzala Charlese v letech 1947 až 1948 na turné do Ameriky a mladý umělec tam zjistil, že za oceánem se líbí i s chraplákem. Dodalo mu to sebevědomí. Spolupracoval také s Gilbertem Bécaudem (+74), postupně se však stále víc osamostatňoval. Navzdory údajným handicapům. „Můj hlas, moje velikost, moje gesta, můj nedostatek kultury a vzdělání, moje upřímnost, můj nedostatek osobnosti. Můj hlas? Nelze to změnit. Učitelé, se kterými jsem konzultoval, jsou kategoričtí: radili mi, abych nezpíval,“ vyznal se zpěvák na svých webových stránkách. Brzy zažil první úspěchy. „Konečně v šestatřiceti,“ svěřil se. Skončilo jeho období hledání i v osobním životě. Po narození nemanželského syna Patricka (+24), rozvodu s Micheline a krátkém manželství se zpěvačkou Evelyne Plessisovou, se Charles oženil potřetí. V roce 1968 si vzal herečku Ullu Thorselovou, s kterou zůstal do konce života. „V roce 1969 se narodila naše dcera Katia. O rok a půl později náš první syn Mischa. Nicolas se narodil v roce 1977,“ řekl Aznavour, který se jinak hovorům o svém soukromí spíše vyhýbal. V roce 1976 se stala tragédie. Syn Patrick, kterého měl s tanečnicí Arlette, ukončil svůj nešťastný život plný bídy a osamělosti v pařížském bytě, který mu otec koupil. Našli ho po měsíci od úmrtí obklopeného pilulkami a alkoholem.
Kolik měl domovů a kdy odehrál svůj poslední koncert? Dočtete se v tištěném Aha! pro ženy číslo 33.