Lenka Termerová (70) porazila rakovinu!
V mládí hrávala potřeštěné holky, stačí si vzpomenout třeba na koktavou Jiřinku ze seriálu Žena za pultem. Později si ji televizní diváci zamilovali jako Jiřinu Rubešovou v Rodinných poutech nebo jako Josefku Sukovou v právě v repízovaném seriálu Doktoři z Počátků. Jen málokdo ale tuší, že v osobním životě to Lenka Termerová (70) měla ještě těžší než ve svých rolích. Odloučení od manžela, nemocný syn, boj se zákeřnou rakovinou před devíti lety. Jak to všechno oblíbená herečka zvládla? A jak to dělá, že i po všech těchto peripetiích pořád dobře vypadá?
Termerová o svoje sny musela bojovat od začátku. Když doma před lety prohlásila, že chce být herečkou, rodiče ji nebrali vážně. Její tatínek byl keramik a maminka účetní. „Měli strach hlavně z toho, jestli budu mít na herectví povahu. Jestli v tom, z jejich pohledu tvrdém světě, dokážu prorazit,“ přiznala Termerová. Přestože herečka je a vždycky byla stydlivá, stala se z ní profesionálka, a když si stoupla na jeviště, všechno z ní ihned spadlo. „Velmi mě těšilo, doma, i ve škole, když se mi povedlo někoho rozesmát. Připadalo mi, že tím vznikne nějaká pohoda. A přiznám se, že jsem toužila po smíchu i za cenu toho, že já sama se ztrapním,“ vysvětlila. Nakonec se přece jen dostala na DAMU, kde ji ke všemu potkala životní výhra. Seznámila se tam se svým manželem, tehdy syrským studentem Morisem Issou (73). Dostala se do angažmá v Ostravě a měla tam zůstat na pouhý rok. Jenže pak otěhotněla se synem Filipem a z roku se stalo sedm let. V tu dobu netušila, že ji čeká jedno z nejtěžších období jejího života…
Musela se vzdát syna
Mladá herečka to v Ostravě neměla snadné. „Bydlela jsem v takzvaném herečáku, což byly staré velké byty, kde každý z herců obýval jeden pokoj. Bytům se říkalo kolchozy. Nábytek jsem kupovala v bazarech a natírala latexem. V divadle mi tak říkali latexová Lény,“ svěřila. Lenka ke všemu hostovala v Národním divadle a zároveň byla v trvalém angažmá v Ostravě. Jenže nevěděla, co se synem Filipem, který nesnášel tamní ovzduší. Měl dokonce obrovské problémy s průduškami. Ke všemu byla Lenka na všechno sama, protože její manžel v té době pracoval v Praze jako tlumočník. Rozhodující slovo nakonec udělal lékař, který nařídil, že Filip musí změnit prostředí. A tak Termerová udělala nelehké rozhodnutí. Syna dala ke své mamince do Hradce Králové. Dva a půl roku za ním jezdila, jenže cítila, že takhle to nemůže fungovat věčně. „Všechny peníze jsem dávala za telefon, volali jsme si pořád, zpívali jsme si spolu a tak,“ svěřila. Podobně to měl i manžel. „O víkendu jednou jel za synem, podruhé za mnou. Až mi Filip jednou povídá: Maminko, nezlob se, já musím brečet. A začal plakat. Zasáhlo mě to strašně! Tak jsem mu řekla, že už budeme spolu, a šla jsem na volnou nohu do Prahy, připravená dělat třeba uklízečku,“ přiznala.
Podobně těžké bylo také rozhodnout se, zda s manželem, vystudovaným režisérem zůstanou v normalizačním Československu, nebo odejdou do zahraničí. Nakonec se Issa pro svou ženu obětoval. „Můj muž měl rodinu rozstrkanou po celém světě, a tak se nechtěl vracet do Sýrie, ale uvažovali jsme o Francii. Nakonec jsme zůstali hlavně kvůli mému herectví. Nesmírně si vážím toho, že tu manžel kvůli mně zůstal, přestože nemohl pracovat ve svém oboru,“ přiznala. Lenka byla vždycky statečná a před problémy se snažila neutíkat. Když například točila Ženu na pultem, Vladimíru Menšíkovi (†58) píchala injekce. Menšík byl silný astmatik závislý na syntophylinu, který si musel denně píchat do žil. Z natáčení ho také vždycky odváželi do nemocnice, kde ho přes noc dávali do pořádku, aby mohl druhý den zase pracovat. „Jediná Lenka Termerová mu z herců při píchání injekcí dokázala asistovat. My ostatní jsme zbaběle utíkali,“ prozradila o herečce Jiřina Švorcová (†83). A její statečnost se jí hodila i o pár let, když si sama procházela náročnou léčbou.
Jak se z něškodné bulky vyvinula rakovina a proč to dnes nejde bez jógy a bylinek? Čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 18.
