Zpěvačka Olga Lounová (37): Mám závodnické srdce!
Proslavila se jako zpěvačka, ale kromě zpívání, účinkování v muzikálech Mamma Mia! nebo Angelika a občasné hraní v seriálech, jako byly například Vyprávěj nebo Ošklivka Katka, je také vášnivou automobilovou závodnicí. Olga Lounová (37) má prostě ráda rychlost a adrenalin. Jak moc riskuje v autě i v životě? Kdy měla největší strach? A co na její životní styl říkají její nejbližší?
Olgo, vy jste nejen zpěvačka, ale i vášnivá závodnice. Jaká byla vaše největší nehoda?
„Mám začít tím, že jsem rozbila auto víc, než je silnice D1, a že jsem si vynadala před palubní kamerou do bučivých zvířátek hned po dopadu, což je dodnes na netu? (smě je se) Nebo tím, že jsme zůstali zavěšení v pásech jako při testech bezpečnosti, jen to nebyl test? Naštěstí jsme s kolegyní po odpoutání udělaly nečekaný kotoul a hned si uvědomily, že jsme hlavou vzhůru a nemůžeme ven. Skončily jsme na střeše. Z jedné strany byly betonové panely a z druhé dřevěné trámy, naštěstí se ty trámy daly nadzvednout a pomocí diváků jsme vylezly zdravé a celé. Jen auto muselo strávit po tomto akrobatickém kousku pár týdnů na dílně. Musím říct, že to bylo po třech dnech závodů v pětatřiceti stupních horka, kdy je ale v autě padesát stupňů, a dva kilometry před cílem, což mě dodneška mrzí. Tak snad letos tu Barum rallye dojedeme a spravíme si chuť.“
Závodíte ale dál. Kde se ve vás bere ta odvaha? Nemáte strach?
„Odvahu nemám, spíš závodnické srdce. (smě je se) Je to nádherný komplexní sport, při kterém zažijete za jediný víkend to, co jindy za týdny. Mám ale hlavně respekt. Ale kdybych neměla strach, tak bych moc daleko nedojela a opřela to o první strom. Záklopka je důležitá. Já jsem totiž živel, kterého baví život. Baví mě objevovat, baví mě pomáhat a baví mě tvořit. I když je určitě mým snem mít rodinu, mám i spoustu dalších velkých i malých snů, za kterými jedu, protože ta cesta je na tom to zajímavé. Prostě žít, a ne jen přežít.“
Kdy jste si poprvé sedla za volant?
„Tuším v roce 2011. Rok po natáčení filmu Tacho. Rok jsem navigovala a v listopadu na konci jsem sedla za volat poprvé na Mikulášské rallye. Byla jsem myslím nejpomalejší ze všech, ale to mi bylo jedno, strašně mě to chytlo.“
Jak je to s autem, to je vaše? Nebo jak to funguje? Závodění určitě to není levný špás.
„Auto mám od vsetínského týmu zařízené. Každý rok sháníme sponzory a nadšence, co baví ženská za volantem. (směje se) Sponzorů ve sportu a kultuře je míň a míň, proto mám obrovské štěstí, že mě podporují.“
Umíte si představit, že byste pověsila zpívání na hřebík a živila se jezděním?
„Minulý rok jsem kromě rallye začala jezdit drifty (celou sérii závodu Czech drift challenge) a od té doby jezdím firmám nejen zpívat, ale taky je jezdím vozit v Nissanu 350z . Dělám s nimi smyky a kousky, které miluju, a ještě k tomu mohu sedět celý den v autě a dostanu za to zaplaceno. Takže si to umím představit, ale baví mě ta kombinace.“
Jaká jste řidička v běžném provozu? A jaké zkušenosti máte s policií, odpustili vám nějaký prohřešek?
„Já se vyřádím na závodech, tak už pak nemusím na silnicích. Když něco náhodou provedu, tak mi to samozřejmě nikdo neodpustí, ale při náhodné kontrole mě nechali jet, protože jsem pospíchala na další koncert. Občanku a řidičák ale vidět chtěli.“
Co říkají na jejího koníčka rodiče, jak vzpomíná na pevnost Boyard a kde ji nyní můžeme vidět? Čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 18.