Jaromír Hanzlík (70): Které ženě nejvíc ublížil a kdy odhalil svou pravou tvář?
Bručoun, který až ve vyšším věku našel pravé štěstí. Bývaly doby, kdy Jaromír Hanzlík (70) nedal spát mnoha ženám. Přestože hrával vždy sympatické role a každý divák si ho hned zamiloval, v reálu je to s ním poněkud jinak. Hlavně v dobách své největší slávy byl podle kolegů nafoukaný a třásli se před ním i režiséři. Až nyní, v pokročilejším věku, si oblíbený doktor Jandera ze seriálu Sanitka při ohlédnutí do minulosti přiznal, že se vlastně dlouhá léta jen přetvařoval.
Herectví měl Jaromír v genech, jeho otec František se této profesi rovněž věnoval. Sám Jaromír přišel na svět za poněkud zvláštních okolností. „Moji rodiče pocházeli z Prahy, ale můj tatínek byl v roce 1948 v angažmá v Českém Těšíně jako mladokomik v operetě. A to víte, jako mladý pohledný člověk měl v operetě spoustu přítelkyň. Moje maminka, která mě tehdy čekala, se rozhodla podívat se za otcem, jak se mu daří. A když zjistila všechny okolnosti, dostala z toho takový šok, že předčasně porodila,“ svěřil se herec v jednom z rozhovorů. I když se narodil v Českém Těšíně, od kterého vlastní i symbolický klíč, brzy se vrátil zpátky do Prahy. Když byly Jaromírovi tři roky, jeho rodiče se rozvedli. „Já zůstal u tatínka, a ten mě často s sebou brával do divadla. Stejné prostředí ale na mě působilo i u maminky, která se znovu provdala za herce Vladimíra Hrubého, jenž hrál v Divadle E. F. Buriana a posléze u Wericha. Sama maminka pracovala v televizi jako asistentka režie,“ prozradil Hanzlík, na kterého umělecké prostředí velmi silně působilo. Poprvé se na jevišti objevil ve třech letech v operetě Děvčátko z kolonie. Před kameru si prvně stoupnul v živém vysílání z Měšťanské besedy. „Četníci tehdy měli zaútočit na dělníky a já jsem tam hrál dítě, které přibíhá a křičí: „Četníci jdou, četníci jdou!“ To byla má první slova před kamerou,“ zavzpomínal Jaromír Hanzlík. Jeho kariéra se ale rozjela díky něčemu jinému, a to jeho drzé povaze.
Co ho učil Kopecký
„Jednou jsem ještě jako dítě jel v tramvaji a naskočil tam chlap, který mi šlápl na nohu. Hrozně to bolelo, a tak jsem mu vynadal. Chytl mě za ucho a na příští stanici vyvedl ven. Tam se mě ptal, co jsem zač, a pak se ukázalo, že to byl televizní režisér Pavel Kraus, který zkoušel, jaký jsem spratek, protože potřeboval do své inscenace zlého pionýra. Nakonec mě obsadil a máma ani netušila, jak jsem dostal velkou roli v televizi,“ svěřil se Hanzlík. V patnácti letech pak na Barrandově natočil svůj první film Finský nůž a později snímek Bloudění, v němž jeho rodiče hráli Jiřina Jirásková (†81) a Jiří Pleskot (†75). I když Hanzlíka přijali na DAMU, jeho to táhlo do vinohradského divadla, kde si ho přál mít i tehdejší ředitel této scény. Nabídl mu, aby místo školy rovnou nastoupil. Jenže Jaromírův otec nesouhlasil. „Táta řekl, že vyloučená věc. Kdo není studovaný, nic neznamená. Pak ale nakonec povolil,“ svěřil herec, který 6. června 1966 odmaturoval a o pár dní už stál na jevišti vedle Miloše Kopeckého (†73) a Vlastimila Brodského (†81). „Přijali mě bezvadně. Byl jsem hýčkaným benjamínkem. Herci mému otci slíbili, že se budou starat o moje vzdělání. A moje univerzity probíhaly pikantním způsobem. Profesorem mého srdce byl Kopecký, který vždycky říkal: „Divadlo se nedá naučit, to nejde. Ale jestli se chceš naučit divadlo, můžu tě naučit život.“ Tak jsem žil s Milošem Kopeckým jeho turbulentní život a bylo to úžasné,“ prozradil Hanzlík. Na Vinohradech hrál třicet let a od Kopeckého se zřejmě přiučil i k lásce k ženám.
Peskoval Brejchovou
Poprvé se Jaromír oženil, když mu bylo jedenadvacet. „Byl jsem mladíček propadlý divadlu, teplo rodinného krbu mě ještě nelákalo,“ přiznal. Za manželku si vzal zdravotní sestru Jaroslavu a má s ní i jediného syna Davida. „Bohužel nám to neklapalo, a tak jsme se krátce po jeho narození rozvedli,“ svěřil Hanzlík, který se pak po hlavě vrhl do vztahu s vdanou Janou Brejchovou (78). Zakoukal se do ní v hudební komedii Noc na Karlštejně a nevadilo mu ani to, že je ženou jeho kolegy Vlastimila Brodského. „S Bróďou byli kamarádi a sdíleli šatnu. Hanzlík se k nim skoro nastěhoval do bytu a trávil u nich dlouhé večery,“ píše se v knize Herecká manželství. Jana byla ale do Jaromíra pořád větší blázen, a tak Brodský pochopil, že jejich vztahu je konec. Rozvedli se, když bylo jejich dceři Tereze třináct. Hanzlík ale začal postupem času peskovat nejen Terezu, ale i její matku Janu. „Maminka mě rovnou přesunula k macechovi. A on se rozhodl, že toho rozmazlenýho fracka převychová. Třeba si mě vzal na pohovor a řekl: „Terezo, takhle to dál nejde, tady mi vyplníš jeden papír.“ A tam stálo: „Já, Tereza Brodská, slibuji, že ode dneška budu zhasínat v koupelně, i když ji opustím jen na tři minuty.“A podepsat. A za měsíc mi dal zase jiný lejstro,“ svěřila se Brodská ve Všechnopárty Karlu Šípovi. To samé dělal i Brejchové. „Janu peskoval na zkouškách: „Prosím tě, co to máš na sobě? Proč tak blbě stojíš?A neměla by ses u toho tak tvářit“,“ prozradil režisér Drha v knize Lásky mé, já stůňu. Po třinácti letech se Hanzlík s Brejchovou rozešli. „Vzbudila jsem se, seděla na posteli a koukala z okna. Začínal hezký den. A najednou se za mými zády ozve: „Prosím tě, jak se to tváříš?“ V tu chvíli jsem si řekla: Jano – konec! Pryč! On na tebe nevidí a nelíbí se mu, jak se tváříš. Bylo to, jako když se říznete a víte, že zůstane jizva,“ popsala rozchod Brejchová.
Proč se Jaromíra Hanzlíka bál režisér? Čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 8.