Simona Stašová (62) o vztahu s Jiřinou Bohdalovou (85): Co se učí od své mámy?
Před pár dny oslavila 62. narozeniny, energie má ale na rozdávání. Simona Stašová právě prožívá vrchol kariéry a patří mezi nejvytíženější herečky. Tajemství jejího úspěchu tví nejen v tom, že každé představení hraje naplno, ale také si na každou generálku zve maminku Jiřinu Bohdalovou (85). V čem jí máma pomáhá? Jak žijí její dva synové Marek (29) a Vojta (22)? A co herečka považuje za největší štěstí?
Paní Stašová, oslavila jste 62. narozeniny, máte oba rodiče, dva krásné zdravé syny, lidé na vás chodí do divadla, řekněte mi, chybí vám v životě něco?
„Pokud by to všechno takhle pokračovalo dál, tak bych to brala. Pro mě jste tou jednou rozvitou větou definovala moje štěstí.“
Opravdu vám nic ke štěstí neschází?
„Víte, ono je to o tom, jak si člověk nastaví svoji spokojenost. Jak má nastavené vnitřní vlny, kde je mu fajn. Každý má to fajn někde jinde. Mohla bych chtít mít mladého milence, hrát hlavní role v Hollywoodu, mít čas a peníze lítat se potápět do Mexického zálivu, mít velikou rodinu stále u sebe ve svém bytě, chtít, aby mi bylo zase pětačtyřicet, ale to prostě není. A tak jsem spokojená s vyprodaným hledištěm, jsem šťastná se svými rodiči a jsem vděčná, když mi moji synové jednou za týden věnují dvě hodinky, abych se jich zeptala, jak se mají a co dělají. Takhle vypadá to moje osobní štěstí. A buď ho člověk vidí, anebo se trápí tím, co nemá. Já ho vidím a chráním si ho.“
Před dvěma lety jste si ke kulatým narozeninám nadělila představení Vím, že víš, že vím… Bude něco podobného i letos?
„Ano. Přesně po dvou letech jsem se rozhodla vyzvat do toho »divadelního tance« opět svého oblíbeného režiséra Vladimíra Strniska. Bude to už naše sedmá společná spolupráce na jevišti, takže si velmi rozumíme.“
O co půjde tentokrát?
„Vybrala jsem si komedii, na kterou jsem opět dlouho čekala a nikomu nic neřekla, aby mi tu hru nikdo nevyfoukl do doby, než do té role sama dozraju. Je to slavná americká komedie Tennessee Williamse Skleněný zvěřinec. Ve světě už se inscenovala mockrát a pokaždé s herečkou, která má už svá léta, takže ji hrála nejdříve Katharine Hepburn a po ní Joanne Woodward v režii svého manžela Paula Newmana. U nás ji hrály před léty Jaroslava Adamová a Věra Galatíková. Jsem potěšená, že mohu vstoupit do této krásné společnosti.“
Premiéra se odehraje 22. dubna v Divadle bez zábradlí. Předtím budou generálky, na které prý vždy zvete maminku. Bude to tak i tentokrát?
„Na generálkách máma nesmí chybět! To už je tradice. Sedne si na kraj do řady, vezme si papírek a tužtičku a ve tmě píše připomínky. A řeknu vám, že jsou to zlaté připomínky! Tu postavu už samozřejmě z gruntu nepředělá, ale vidí drobnosti, které postavu dotvoří a povýší. Na generálky si moji mámu zvali i kolegové z Vinohradského divadla, speciálně paní Jiřina Jirásková. Ony dvě byly kolegyně, rivalky, ale především veliké kamarádky. Dokázaly si poradit, i když hrály v jednom představení. Obě věděly, že dobré můžou být jedině vedle dobrého partnera. Chodily se na generálkách dívat do hlediště na scény, ve kterých hrála ta druhá, a pak spolu seděly v šatně a jedna Jiřinka si od druhé Jiřinky nechávala dávat zlaté připomínky. Bylo to u nich vzájemné, proto byly obě tak dobré. To už se dneska nevidí. Takže na mámu se už těším, že přijde na pár generálek a docvakne mi svými připomínkami roli Amandy. Snad jich nebude moc.“
V čem herečce radila Jiřina Jirásková? Dočtete se v nezkráceném rozhovoru v tištěném Aha! pro ženy. V prodeji jen za 8,90 Kč!
