Herečka Ilona Svobodová (55): Najít nového muže bude problém!
Herečka Ilona Svobodová (55) patří mezi stálice seriálu Ulice, kde ztvárňuje postavu Jitky Farské. Přesto ji známe z řady jiných filmů, a to i těch zahraničních, které často dabuje. Své herecké zkušenosti předává dál studentům pražské konzervatoře, sama má dvě dospělé děti a byla dvakrát vdaná. Jsou to necelé dva roky, co její druhý manžel, Petr Skoumal, zemřel. Milovala ho nade vše. Byli ale muži, kvůli kterým si prožila krušné chvíle…
Ilono, v Ulici, kde hrajete už jedenáct let, zažila vaše postava stalking, tedy nebezpečné pronásledování. Překvapilo mě, že vy sama s ním máte zkušenosti.
„To je pravda, kdysi mě jeden člověk obtěžoval natolik, že to došlo až k oznámení na policii. A pak se mi podobná věc stala po smrti manžela. Začali se na mě nabalovat různí chlapi, ale jeden pán to opravdu přeháněl. Neustále mě atakoval maily a zprávami. Přesně věděl, kde jsem a co dělám. Trochu ho znám, tak jsem ho jen varovala a zatím nic na policii nenahlásila, ale co není, může být.“
Po tom, co se stalking řešil v seriálu, se na vás začaly obracet i divačky, které potřebovaly poradit. Jak jste reagovala?
„Odkázala jsem je na Bílý kruh bezpečí. Více jsem dělat nemohla. Ta osvěta v seriálu byla dobrá, ale když vám pak chodí desítky dopisů denně, máte toho dost. Lidé si nás s postavami, které hrajeme, spojují až moc.“
Asi je to tím, že jste to zahrála opravdu autenticky. Své herecké nadání předáváte dokonce dál. Učíte na pražské konzervatoři. Baví vás to?
„Baví mě to strašně moc. Mě samotnou učili na konzervatoři staří, velmi dobří herci jako pan Lukavský, pan Navrátil nebo paní Adamová. Byli to nejlepší profesoři, šlo jim o to, aby rozvíjeli naše osobnosti, a ne o to, aby nás prudili. Byli vstřícní a tolerantní a stejně tak se snažím ke svým studentům přistupovat i já. Když mi říká moje dcera, že mám fajn studenty, tak ji na to odpovídám, že sice mám, ale že jsem si je takové musela udělat.“ (směje se)
Máte dvě děti, dceru Adélu, kterou jste zmínila, a syna Filipa. Věnují se herectví?
„To ne, pracují v jiných oborech, dcera vystudovala grafiku a syn pracuje v sociální oblasti, stará se o staré občany nebo postižené lidi a podobně. Důležité je, že jsou oba spokojení. Filipovi teď navíc vyšla kniha básní Zlost na pobřeží života. Spolupracoval na ní s Adélou, takže vytvořili takové hezké sourozenecké dílo.“
Každé vaše dítě má jiného otce, tatínkem Adély je herec Gustav Bubník, Filipa máte s hudebníkem Petrem Skoumalem. Právě váš druhý manžel před necelými dvěma lety zemřel. Jak jste tu dobu snášela?
„Samozřejmě velmi těžce. Ale dnes už je to tak, že nemám problém vyprávět veselé historky, které jsem s Petrem zažila. Třeba si pamatuju dobu, kdy jsme spolu začínali. Petr měl tehdy štěně kokršpaněla, které mělo zlomenou kůstku na nártu, takže ji mělo ovázanou. A měl ho jednou s sebou v divadle. Vypadalo to asi tak, že Petr šel svou typicky pomalou chůzí ke klavíru, za ním se stejně pomalu loudal pes a za tím štěnětem se ještě kus táhl fáč, který se mu rozmotával. Tehdy mi režisér říkal: Nemůžeš je, prosím tě, oba nějak zrychlit? A já, ač jsem se snažila, jsem ani jednoho do konce života zrychlit nedokázala.“ (směje se)
Bohužel vám tyto hezké vzpomínky zkazily po úmrtí Petra úřední záležitosti…
„Přesně tak. Člověk si to možná ani neuvědomí, ale s těmi naprosto banálními věcmi, jako je přepis elektřiny, vody a podobně, je potom nejvíce starostí. A stát vám absolutně s ničím nepomůže. Celé dědické řízení, notáři a domluva s organizací typu energetického podniku jsou natolik trýznivé, že člověk pak opravdu asi tak na rok vytěsní, co se vlastně stalo. Všude pracuje spousta byrokratů, kteří se drží regulí, ale problém je, že nejsou neomylní, neznají všechny zákony a natáhnou vás. Tak jako mě firma Centropol, která mi dodnes zadržuje přeplatek.“
Celý rozhovor s Ilonou Svobodovou, kde hovoří například o nových láskách, si přečtěte v tištěném Aha! pro ženy. Na vašich stáncích jen za 7,90 Kč.