Sestra hokejisty Jakuba Voráčka Petra (39) trpí nevyléčitelnou nemocí. On i celá rodina jsou jí velkou oporou: "Mám roztroušenou sklerózu! I díky bráchovi to zvládám…"
Patří mezi nejlepší hokejisty na světě a vydělává ročně miliony dolarů. Všechnu slávu a peníze by ale Jakub Voráček (26) vyměnil za to, aby jeho starší sestra, Petra Klausová (39), byla zdravá. Jenže to nejde… Petra totiž trpí nevyléčitelnou nemocí – roztroušenou sklerózou. I tak Jakub své sestře pomáhá, jak jen může. A společně dokonce založili nadaci, která usnadňuje život pacientům se stejnou diagnózou.
„Kuba se narodil, když mi bylo skoro čtrnáct let. Byl všemi obletovaný, protože přišlo v naší rodině na svět po delší době miminko a ještě ke všemu kluk. Bylo to věčně usměvavé sluníčko i rošťák, bylo ho všude plno. A mně dával spoustu příležitostí, jak se ztratit z domu a randit,“ začíná své vyprávění Petra Klausová, rozená Voráčková. „Později jsem mu to oplatila, doma měl výmluvy, že bude spát u mě, pokud chtěl někam vyrazit s kluky. Poprvé se postavil na brusle ve třech a půl letech. Často jsem ho vodila na zimní stadion a dokonce, jako jediná z rodiny, jsem byla na jeho prvním zápase. Kuba byl tenkrát nejmenší ze všech, tak ho rozhodčí pokaždé na vhazování raději dovezli. Strašně si to ale i tak užíval. Také můj osmiletý syn propadl hokeji a Jakuba má za vzor,“ vzpomíná Petra na šťastné roky. Bohužel, ty před časem skončily… Maminka dvou dětí, Aničky a Adama, začala mít zdravotní problémy. Nejprve ji trápila bolest v pravé noze. S návštěvou u lékaře ale tak dlouho otálela, až se jí ulevilo. Ne na dlouho. Petra problémy připisovala nejdříve bolestem od páteře a později kyčli. A když se k tomu přidala velká únava a následná deprese, přece jen k lékaři zašla. „Po doktorech jsem běhala dva roky. Na kyčli mi něco našli, ale také přiznali, že takovou bolest nezpůsobuje. Až jsme se jednou s manželem vydali na masáž, jenže to už mi na nohu nemohl nikdo ani sáhnout. Lekla jsem se, že mám ucpané cévy. V létě, kdy se vrátil Kuba ze zámoří na chvíli domů, mi to přece jen nedalo a požádala ho o pomoc. Poslal mě za doktorem Kolářem, který mě nechal, prý pro jistotu, vyšetřit i na magnetické rezonanci. Výsledky ovšem měly být až během naší rodinné dovolené v zahraničí,“ vzpomíná Petra.
Prvním z rodiny, kdo se o její nemoci – roztroušené skleróze – dozvěděl, byl právě Jakub. „Pavel Kolář mi tehdy volal do kanadského Montrealu, kde jsem trénoval. Řekl mi, jaká nemoc Petru trápí a že jí ale sdělí diagnózu raději sám. Nebylo to pro mě jednoduché, musel jsem smutnou zprávu někomu co nejdříve svěřit, proto jsem se spojil s tátou. Vycítil jsem, jak moc ho to zaskočilo. Šok to byl ale samozřejmě pro celou rodinu. Vždycky se snažím na něčem negativním najít i něco pozitivního. Uklidňoval jsem se tím, že Petře naštěstí nemoc diagnostikovali už na jejím začátku. I tak trvalo dlouho, než jsem se s novou skutečností aspoň trochu smířil,“ přiznává Jakub Voráček, kapitán loňského českého hokejového týmu na světovém šampionátu v Praze. Pro Petru byla zpráva o nemoci velkou ránou. Vzpomněla si na souseda, který na roztroušenou sklerózu umřel, když byla ještě malá holka. „Pamatuji si, že soused s roztroušenou sklerózou strávil poslední roky života na invalidním vozíku. Petru jsem se proto snažil povzbudit: Aby začala bojovat, musel jsem na to jít jinak. Řekl jsem jí: žádné sebelitování, šup do práce, začít cvičit a snažit se žít, co to dá, jsou i horší věci. Není lacinou frází, že je zdraví nejdůležitější! Tak to bylo, je a bude všude ve světě. Ségra měla štěstí, že ji vyšetřili na magnetické rezonanci mozku. Kdybych díky své profesi neznal Pavla Koláře, mohla dalších pět let běhat od doktora k doktorovi, léčit nohu a oddálení správné léčby by znamenal zřejmě velký průšvih. Pavel Kolář jí dal šanci na mnohem delší život. Přál bych si, aby všichni pacienti měli dobré lékaře, kteří dokáží nejen určit včas správnou diagnózu,“ říká upřímně loňský vítěz ankety Zlatá hokejka. A jeho sestra Petra dodává: „Částečně pro mě bylo uklidňující pozdější zjištění, že už existují léky, které průběh nemoci mohou aspoň zastavit. A Jakub mi slíbil, že udělá vše proto, aby mi bylo co nejlépe.“
